Porodní tábor zřízený za 2. svět. války pro těhotné ženy a matky s dětmi nasazené na nucené práce z tehdejších východních okupovaných území. Vznikl z ubytoven připravených pro stavební dělníky na plánované dálnici. V provozu od r. 1942 do dubna 1945. Na místě pomníky z let 1955 a 1985.
Dětřichov u Moravské Třebové je malá obec asi s 200 obyvateli, která ze severovýchodu přiléhá k historickému městu, jehož název používá v přídomku. Obec leží mimo železnici i turistické značky. Prochází jí pouze vedlejší silnice, která spojuje silnici II/368 na severu se silnicí I/35 na východě. Jižně od obce byl v letech 1940-1941 založen tábor pro stavbaře, kteří měli zahájit práce na vybudování strategické dálnice spojující Vídeň a slezskou Vratislav (nyní Wróclaw). Vzhledem k válečnému vývoji však k zahájení těchto prací nikdy nedošlo. Dřevěné baráky tábora byly r. 1942 využity pro tzv. porodní tábor, do něhož byly umisťovány těhotné ženy polské, ukrajinské, ruské a běloruské národnosti, které byly z okupovaných území nasazeny na nucené práce v zemědělství v Říši. Tábor, který je někdy nepřesně označován jako koncentrační, byl v provozu do dubna 1945.
19.5. 2018
Pracovní tábor v Dětřichově u Moravské Třebové vznikl v letech 1940–1941. Byl původně postaven pro stavební dělníky, kteří měli budovat strategickou dálnici Breslau (Vratislav, Wróclaw) – Vídeň. V roce 1942 byl tento tábor přeměněn na porodní tábor pro dělnice z východních zemí. Byly zde vězněny těhotné ženy většinou z Ruska, Ukrajiny, Běloruska a Polska. V průměru zde živořilo asi 250 těhotných žen a 230 novorozeňat. Mnohé ženy byly ještě nuceny pracovat v táboře nebo u německých sedláků v okolí. Podle zachovaných pramenů se v táboře narodilo 243 dětí a 88 jich zemřelo. Zpočátku byly oběti pohřbívány na hřbitově v sousedním Starém Městě. Dle posledních výzkumů se zde však narodilo vice než 600 dětí a celá jedna třetina jich v táboře zemřela. Skutečný počet obětí je určitě ještě podstatně vyšší, protože po osvobození bylo v lesích kolem tábora objeveno mnoho hrobů. V roce 1954 potvrdil Jan…
číst dále
Aleš Netopil - doplněno podle různých webových stránek, 12.2. 2008