
Budova kláštera je nenáročná stavba. Připomíná strohé stavby kapucínského řádu v době baroka. Stavba má význam jako zvěstovatel barokního období nejen ve městě ale i v rámci moravskotřebovského regionu. Kostel má i s vedlejší kaplí sv. Petra osm oltářů. Nejvýznamnějším dílem je socha sv. Josefa z r. 1712, umístěná nad vchodem do kláštera, která je dílem sochaře Jiřího Antonína Heinze. V rajském dvoře v klášteře se nachází studna z roku 1704. Kostel sv. Josefa je charakterizován bezvěžovým trojosým průčelím a půdorysem s rovným závěrem a bočními kaplemi mezi vtaženými pilíři. Horizontálně je kostel zhruba v půli rozdělen výraznou římsou. Dominantou spodní části průčelí je středový kamenný portál. Portál je uzavřený polokruhovou archivoltou. V bočních osách průčelí jsou v horní části niky se sochami františkánských světců, tedy sv. Kláry a sv. Františka. Kostel je jednolodní o dvou polích s bočními… číst dále
Do Moravské Třebové povolal františkány hrabě Karel Eusebius z Lichtensteina r. 1678. Kostel i klášter si vystavěli bratři sami za pomoci měšťanů a okolních věřících. Stavba kláštera byla zahájena položením základního kamene ke kostelu 30. května 1680. V roce 1683 byl dokončen hlavní trakt klášterní budovy, v roce 1689 bylo postaveno křídlo přiléhající ke kostelu, dokončené v roce 1695. V roce 1689 byl dokončen kostel sv. Josefa. A o sedm let později byla dostavěna i budova konventu. V roce 1746 v klášteře žilo 25 řeholníků. Přibližně v té době zde byla založena i filozofická studia. Za sedmileté války v roce 1758 se z kláštera stala ubytovna vojáků a lazaret. Klášter byl nato poničen a vyrabován. V roce 1784 císař Josef II. rozhodl o zrušení kláštera. Představitelům provincie se ale podařilo tomuto zrušení zabránit. Za napoleonských válek klášter znovu sloužil jako lazaret. Další rána jej… číst dále