klášter františkánů s kostelem sv. Josefa

Stavba má význam jako zvěstovatel barokního období nejen ve městě ale i v rámci moravskotřebovského regionu. Kostel má i s vedlejší kaplí sv. Petra osm oltářů. Nejvýznamnějším dílem je socha sv. Josefa z r. 1712, umístěná nad vchodem do kláštera, která je dílem sochaře Jiřího Antonína Heinze. V rajském dvoře v klášteře se nachází studna z roku 1704. Kostel sv. Josefa je charakterizován bezvěžovým trojosým průčelím a půdorysem s rovným závěrem a bočními kaplemi mezi vtaženými pilíři. Horizontálně je kostel zhruba v půli rozdělen výraznou římsou. Dominantou spodní části průčelí je středový kamenný portál. Portál je uzavřený polokruhovou archivoltou. V bočních osách průčelí jsou v horní části niky se sochami františkánských světců, tedy sv. Kláry a sv. Františka. Kostel je jednolodní o dvou polích s bočními kaplemi na každé straně. Presbytář je pravoúhle zakončen. Na kůr se vstupuje schodištěm, přístupným z klášterní budovy. Kostel je zařízen barokním mobiliářem z 18. století. Kostel sv. Josefa je přístupný v době bohoslužeb, klášterní budovy opět slouží svému původnímu účelu..

V roce 1683 byl dokončen hlavní trakt klášterní budovy, v roce 1689 bylo postaveno křídlo přiléhající ke kostelu, dokončené v roce 1695. V roce 1689 byl dokončen kostel sv. Josefa. A o sedm let později byla dostavěna i budova konventu. V roce 1746 v klášteře žilo 25 řeholníků. Přibližně v té době zde byla založena i filozofická studia. Za sedmileté války v roce 1758 se z kláštera stala ubytovna vojáků a lazaret. Klášter byl nato poničen a vyrabován. V roce 1784 císař Josef II. rozhodl o zrušení kláštera. Představitelům provincie se ale podařilo tomuto zrušení zabránit. Za napoleonských válek klášter znovu sloužil jako lazaret. Další rána jej postihla roku 1866, kdy byl vydrancován pruskými vojáky. Vznikl zde navíc špitál pro nemocné tyfem a cholerou. V roce 1942 byl klášter zrušen a poté byl využíván jako hostinec. Církevní život v kláštere úplně ustal v letech 1950–1990. Počátkem 90. let 20. století byla část kláštera opravena a bratři se sem opět vrátili. V kostele sv. Josefa byl v roce 1690 byl osazen vstupní portál. Asi stejný autor pravděpodobně vytvořil mramorové kropenky do kostela a lavabo pro sakristii. Z obou stran je kostel sevřen, zprava klášterní budovou, zleva přiléhající kaplí sv. Petra v okovech. Kostel zakrývá sedlová střecha z bobrovek, nad presbyteriem je vztyčena zvonice z roku 1907, kdy nahradila vížku původní, která hrozila zřícením. Trojosé průčelí je poměrně vertikální a to díky svazkovým pilastrům vysokého řádu. Kostel sv. Josefa v Moravské Třebové je stavbou, která je v rámci města jedním z prvních barokních stavebních podniků.