
Objekt bývalé fary v pravděpodobném místě hradu je využíván jako muzeum města Mohelnice. V přízemí severního křídla s pozůstatky původního středověkého paláce uvidíte zrestaurované zbytky renesančních fresek. Část nástěnné malby s biblickým námětem z evangelia sv. Lukáše zobrazuje Lazara a hostinu v domě boháče objevenou v r. 1991. Nově je zpřístupněno sklepení se zachovalým středověkým zdivem, jež je možné navštívit v rámci prohlídky muzea. Ve sklepení je umístěna expozice pravěku s archeologickými nálezy z okolí.
Nynější budova Mohelnického muzea byla v průběhu staletí mnohokrát přestavována. Počátky existence objektu připomínají gotické sklepy. Z pozdější přestavby v období renesance se dochovaly v přízemní místnosti vzácné fresky, z nichž nejpůsobivější je tzv. Hostina bohatcova. Při přestavbě roku 1642 byla hlavní budova zvýšena o jedno patro a v roce 1721 při rozšiřování fary vzniklo uprostřed komplexu reprezentační nádvoří. Pozdější barokní úpravy vzaly za své při požáru r. 1841, kdy při opravách byly úplně odstraněny. K historickému jádru byl tehdy přistavěn nynější trakt budov. Při přestavbách na muzeum v 60. a 70. letech 20. stol. byla odhalena celá řada původních stavebních prvků, sklepní místnosti s původní kamennou valenou klenbou a obvodová zeď z lomového, pravidelně vrstveného kamene. V téměř původním stavu zůstal průchod mezi místnostmi, kde se nachází půlkruhový záklenek vyzděný ze dvou vrstev plochých kamenů.… číst dále
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131 jako majetku olomoucké metropolitní kapituly. Z písemných pramenů vyplývá, že zde již před rokem 1238 stávala tvrz nebo hrad, počátkem 14. stol. označovaný jako Biskupský hrad. Jeho zbytky jsou obsaženy ve sklepních prostorách současných budov. Od 16. století zde pak byla umístěna fara a děkanství. V roce 1957 byl objekt zakoupen pro potřeby Mohelnického muzea.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.