
Bývalý mohelnický hrad, později fojtství, fara a děkanství, nyní mohelnické muzeum, se nachází v severovýchodní části Kostelního náměstí, kde je také kostel sv. Tomáše z Canterbury.
Lukáše zobrazuje Lazara a hostinu v domě boháče objevenou v r. 1991. Nově je zpřístupněno sklepení se zachovalým středověkým zdivem, jež je možné navštívit v rámci prohlídky muzea. Ve sklepení je umístěna expozice pravěku s archeologickými nálezy z okolí..
Z pozdější přestavby v období renesance se dochovaly v přízemní místnosti vzácné fresky, z nichž nejpůsobivější je tzv. Hostina bohatcova. Při přestavbě roku 1642 byla hlavní budova zvýšena o jedno patro a v roce 1721 při rozšiřování fary vzniklo uprostřed komplexu reprezentační nádvoří. Pozdější barokní úpravy vzaly za své při požáru r. 1841, kdy při opravách byly úplně odstraněny. K historickému jádru byl tehdy přistavěn nynější trakt budov. Při přestavbách na muzeum v 60. a 70. letech 20. stol. byla odhalena celá řada původních stavebních prvků, sklepní místnosti s původní kamennou valenou klenbou a obvodová zeď z lomového, pravidelně vrstveného kamene. V téměř původním stavu zůstal průchod mezi místnostmi, kde se nachází půlkruhový záklenek vyzděný ze dvou vrstev plochých kamenů. Veškeré zdivo zůstalo v režném stavu, bez omítky. Muzejní sbírky se jednak zaobírají prehistorickým osídlením Mohelnicka a jednak je zde expozice Z dějin Mohelnicka. Hlavní výstavní místnosti vévodí hodinový stroj z kostelní věže..
označovaný jako Biskupský hrad. Jeho zbytky jsou obsaženy ve sklepních prostorách současných budov. Od 16. století zde pak byla umístěna fara a děkanství. V roce 1957 byl objekt zakoupen pro potřeby Mohelnického muzea..