Původně benediktinský opevněný klášter. V pol. 16. st. jej Osovští z Doubravic přestavěli na renesanční zámek. Později upraven barokně. Z kláštera se zachovala pozoruhodná románsko-gotická bazilika. Dnes slouží zámek jako muzeum.
Třebíč
areál zámku s basilikou sv. prokopa
© Jan P. Štěpánek 06/2005

Knížata Litolt Znojemský a Oldřich Brněnský za1o kolem r. 1101 v dnešní Třebíči benediktinský klášter. I když zakládací listina kláštera je středověkým falzem asi o 100 let mladším (hlásí se však k r. 1101), přece vystihuje původní rozsah zboží, které bylo klášteru darováno. Do sféry jeho moci náležela i oblast kolem Kamenice a Měřína až k Českým hranicím, jihozápadní část Náměšíska, vsi kolem Dalešic, Oslavan, ba až k Brnu. Za opata Matyáše (l260- 1277) byla sepsána klášterní manská práva. V r. 1271 se Třebíč nazývá městem.

V l. 1240 - 1260 byl vybudován klášterní areál jako nedobytný hrad. Některé pozdější prameny dosvědčují jeho mohutnost, jíž se u nás sotva mohlo něco vyrovnat, s pásem hradeb, zesílených baštami a věžemi. Na jihovýchodním nároží dnešního zámku je dodnes patrná spodní část raně gotického věžovitého stavení s malými hranolovými okénky. V severním vstupním traktu je hranolová věž, jiná, původně vstupní věž, je zachováni zčásti na východní straně v ohradní zdí. Věž západního vstupního křídla má pozdně gotickou úpravu.

Klášter byl nejen oporou církevní moci, ale také střediskem vzdělanosti. V klášterní škole se vzdělávali laici v gramatice, logice, rétorice, aritmetice, geometrii i hudbě. Koncem 13. sto letí působil v pražské dvorské kanceláři Václava II. Zdeněk z Třebíče, od něhož pochází formulářová sbírka královských listin; není vyloučeno, že své vzdělání získal právě ve zdejší klášterní škole. Klášter vynikal i v umělecké činnosti, jak o tom svědčí žaltář uložený dnes ve Stockholmu.

Příznivý vývoj kláštera nakrátko zpomalily válečné události ke konci vlády přemyslovské dynastie a vnitřní neklid v prvých letech vlády Jana Lucemburského. Neblaze jej však zasáhly koncem 14. století bratrovražedné boje mezi markrabaty Prokopem a Joštem, jemuž klášter stranil. Podle kronikářské ho vyprávění třebíčského radního písaře Eliáše Střelky Náchodského z r. 1574 obléhal město a klášter i Žižka, „však zkaženo a zplundrováno od něho není“. Husité nicméně klášter ovládli a ještě déle, až do r. 1435, drželi město. Vlivem vnitro politických poměrů se hospodářský stav kláštera v první polovině 15. století zhoršoval, jeho zadlužení rostlo.

Klášter spolu s městem značně utrpěly i za válek česko-uherských mezi Jiřím Poděbradským a Matyášem Korvínem. Dne 14. května 1468 Matyáš město dobyl a Jiříkův syn Viktorín by1 nucen stáhnout se do klášterního areálu. Tři týdny vzdoroval uherské přesile, až se nakonec probojoval do údolí řeky Jihlavy, kde se spojil se svým bratrem Jindřichem; zbytek posádky v klášteře, vedený Václavem Vlčkem, se pak pro ne dostatek potravin (,‚trpěli hlad, takže koně i myši jedli“) Matyášovi vzdal. Matyáš sesadil dosavadního opata Matěje pro jeho věrnost Jiřímu Poděbradskému. Současně volně disponoval klášterními statky, takže klášter jen živořil; stejně učinil v r. 1480 i Vladislav II. Jagellonský.

Nejprve dostal klášterní statky přívrženec Matyášův Zdeněk ze Šternberka a v r. 1480 bratři Jaroslav a Vaněk z Lomnice. V r. 1490 získal panství od Vladislava Jagellonského Vilém z Pernštejna, nejprve jako zástavu, ovšem za podmínek, které vylučovaly obnovu kláštera. V r. 1525 vyměnil Jan z Pernštejna statky s Arklebem Cernohorským z Boskovic, který přál evan gelikům, a proto v r. 1525 vyhnal řeholníky z kláštera. Brzy nato však opět získal třebíčské panství Vratislav z Pernštejna, kterému je v r. 1556 Ferdinand I. dal do dědičného vlastnictví. Tehdy k němu náležela kromě kláštera, Podklášteří (dnes sou část Třebíče) a města Třebíče s předměstím 3 městečka, 73 obydlené vsi, části dalších 2 vsí, 8 pustých vesnic, 2 pusté hrady Kozlov a Kokštejn, pustá tvrz Kojatín, 12 dvorců, pivo var, sladovna a na 50 manů. Nový vlastník však hned začal rozlehlé panství rozprodávat.

Šlechtičtí držitelé zejména po vypuzení řeholníků — neměli zájem na úpravách poškozeného kláštera a víc pečovali o jeho přeměnu v zámek. Již Vilém z Pernštejna odstranil mnohé části v místech dnešních hospodářských budov.

Mnohem podstatněji zasáhli v druhé polovině 16. století do úprav budov noví držitelé — Osovští z Doubravice, kteří pře stavěli dosavadní klášter na renesanční zámek. Nejdříve bylo upraveno přízemí, postaveno hlavní patro trojkřídlé části a severní křídlo; sem pak byl přeložen hlavní vchod do zámku průjezdem hranolovou věží. Koncem 16. století bylo vybudováno západní křídlo, které dostalo v 18. století barokní štít; fasáda západní části byla vyzdobena jednoduchým sgrafitem.

Umrtím Smila Osovského v r. 1613 skončila významná etapa radikálních úprav zámku. Jeho ovdovělá manželka Eliška z Valdštejna se za čas provdala za Karla staršího ze Žerotína, a než s ním odešla v r. 1629 do vyhnanství, postoupila třebíčské panství do užívání svému bratru Adamu z Valdštejna ( 1638), pánu na Židlochovicích, a do správy jeho synu Rudolfovi ( 1640). V držení Valdštejnů zůstal pak třebíčský velkostatek až do r. 1945.

Události třicetileté války se zámku podstatně nedotkly, i když byl v r. 1643 obléhán Svody. Koncem 17. století zahájil jeho přestavbu Rudolf František Augustin z Valdštejna, ale dokončil ji teprve ve 20. letech 18. století. Byl vybudován hlavní sál s mramorovou podlahou a později doplněn znaky v rokokovém stylu. Jihozápadní křídlo bylo nově rozděleno na osm čtvercových pokojů se štukovou výzdobou. Současně b upraven i kostel, z jehož kněžiště vznikla zámecká kaple.

Naposledy byl zámek upravován v 50. letech 20. století, kdy byl obnoven i zpustošený zámecký park a zlepšen vnější vzhled zámeckého areálu.

Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, 23.4. 2004

Komentáře

Vysočina,  Třebíč  (TR), Třebíč

Místa v okolí

 Městská věž
 kostel sv. Martina
 Černý dům
 židovský hřbitov
 Hrádek
 Stařík
 boží muka
 Pekelný kopec
 Krahulov
 Čechočovice
 Přeckov
 Velký javor
 Výčapy
 Sádek
 Okříšky
 škola T. G. Masaryka
 Hostákov
 pivovar
 bývalý hostinec
 Přibyslavice
 Lhota u Lipníka
 Nárameč
 Ratibořice
 Holý mlýn
 Čáslavice
 Heraltice
 Vlčatín
 křížový kámen
 Štěměchy
 Střeliště
 Budišov
 Lesůňky
 Dašovský mlýn
 Bransouze
 Lykodery
 boží muka
 Zátiší
 Mařenka
 Kozlov
 Chaloupky
 Plešice
 boží muka
 Holoubek
 Dašovice
 Valeč
 Valeč
 kolomazný kámen 1
 křížový kámen
 boží muka
 Pyšel
 obecní kříž
 kaple svaté Rodiny
 Bohušice
 kostel sv. Václava
 Lesonice
 kostel sv. Lukáše
 Myslibořice
 Oslavice
 Dolní Heřmanice
 Kněžice
 Sáblíkův lesopark
 kaple sv. Víta
 kolomazný kámen 3
 kolomazný kámen 2
 kostel sv. Václava
 socha sv. Šebestiána
 Želetava
 Krhov
 Přímělkov
 Dub
 Želetava
 Rokštejn
 Hoffmannův dům
 Přímělkov
 fara
 Valdštejnský dům
 kamenný most
 radnice
 židovské ghetto
 Dolní most
 sýpka a panský dvůr
 sloup se sochou Madony
 socha sv. Floriána
 socha sv. Rocha
 Šášovice
 Brtnice
 socha sv. Vendelína
 akciový pivovar
 pivovar
 Hrotovice
 Dalešice
 fara
 kaple sv. Kříže
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 katovna
 kostel sv. Mikuláše
 smírčí kříž
 Mstěnice
Kontaktní informace
Zámek Třebíč
Zámek č.1
Třebíč
674 01
Tel: 568 840 518
http://www.trebic.cz
muzeum@zmm.cz
Základní informace místa
ID místa: 2186
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 8.9.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama