Původně benediktinský opevněný klášter. V pol. 16. st. jej Osovští z Doubravic přestavěli na renesanční zámek. Později upraven barokně. Z kláštera se zachovala pozoruhodná románsko-gotická bazilika. Dnes slouží zámek jako muzeum.
Hlavní obrázek místa
© Michal Brůža, 10/2009
Knížata Litolt Znojemský a Oldřich Brněnský za1o kolem r. 1101 v dnešní Třebíči benediktinský klášter. I když zakládací listina kláštera je středověkým falzem asi o 100 let mladším (hlásí se však k r. 1101), přece vystihuje původní rozsah zboží, které bylo klášteru darováno. Do sféry jeho moci náležela i oblast kolem Kamenice a Měřína až k Českým hranicím, jihozápadní část Náměšíska, vsi kolem Dalešic, Oslavan, ba až k Brnu. Za opata Matyáše (l260- 1277) byla sepsána klášterní manská práva. V r. 1271 se Třebíč nazývá městem. V l. 1240 - 1260 byl vybudován klášterní areál jako nedobytný hrad. Některé pozdější prameny dosvědčují jeho mohutnost, jíž se u nás sotva mohlo něco vyrovnat, s pásem hradeb, zesílených baštami a věžemi. Na jihovýchodním nároží dnešního zámku je dodnes patrná spodní část raně gotického věžovitého stavení s malými hranolovými okénky. V severním vstupním traktu je hranolová věž, jiná, původně vstupní věž, je zachováni zčásti na východní straně v ohradní zdí. Věž západního vstupního křídla má pozdně gotickou úpravu. Klášter byl nejen oporou církevní moci, ale také střediskem vzdělanosti. V klášterní škole se vzdělávali laici v gramatice, logice, rétorice, aritmetice, geometrii i hudbě. Koncem 13. sto letí působil v pražské dvorské kanceláři Václava II. Zdeněk z Třebíče, od něhož pochází formulářová sbírka královských listin; není vyloučeno, že své vzdělání získal právě ve zdejší klášterní škole. Klášter vynikal i v umělecké činnosti, jak o tom svědčí žaltář uložený dnes ve Stockholmu. Příznivý vývoj kláštera nakrátko zpomalily válečné události ke konci vlády přemyslovské dynastie a vnitřní neklid v prvých letech vlády Jana Lucemburského. Neblaze jej však zasáhly koncem 14. století bratrovražedné boje mezi markrabaty Prokopem a Joštem, jemuž klášter stranil. Podle kronikářské ho vyprávění třebíčského radního písaře…  číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, 23.4. 2004
Vysočina,  Třebíč  (TR), Třebíč

Místa v okolí

 Městská věž
 kostel sv. Martina
 Černý dům
 židovský hřbitov
 Stařík
 Hrádek
 Krahulov
 Čechočovice
 Přeckov
 Velký javor
 Výčapy
 Sádek
 Okříšky
 Hostákov
 pivovar
 Lhota u Lipníka
 Nárameč
 Ratibořice
 Holý mlýn
 Čáslavice
 Heraltice
 Vlčatín
 Štěměchy
 Střeliště
 Budišov
 Lesůňky
 Dašovský mlýn
 Bransouze
 Lykodery
 boží muka
 Zátiší
 Mařenka
 Kozlov
 Chaloupky
 Plešice
 boží muka
 Holoubek
 Dašovice
 Valeč
 Valeč
 boží muka
 Pyšel
 Bohušice
 kostel sv. Václava
 Lesonice
 kostel sv. Lukáše
 Myslibořice
 Dolní Heřmanice
 Kněžice
 Sáblíkův lesopark
 kaple sv. Víta
 kostel sv. Václava
 socha sv. Šebestiána
 Želetava
 Přímělkov
 Dub
 Krhov
 Želetava
 Rokštejn
 Hoffmannův dům
 Přímělkov
 fara
 Valdštejnský dům
 kamenný most
 radnice
 židovské ghetto
 Dolní most
 sýpka a panský dvůr
 sloup se sochou Madony
 socha sv. Floriána
 Šášovice
 Brtnice
 socha sv. Vendelína
 akciový pivovar
 Dalešice
 pivovar
 Hrotovice
 kostel sv. Vavřince
 katovna
 kostel sv. Mikuláše
 smírčí kříž
 Mstěnice
Kontaktní informace
Zámek Třebíč
Zámek č.1
Třebíč
674 01
Tel: 568 840 518
http://www.trebic.cz
muzeum@zmm.cz
Základní informace místa
ID místa: 2186
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 8.9.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Cestování

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

Jak na Nový rok, tak po celý rok ..... a začínal rok vždy 1. lednem?

Hrady a zámky

Ještě pár hodin a zase budeme o rok starší. Vánoční svátky utekly jako voda a nás čeká loučení. Už brzy se rozloučíme s rokem starým rokem a přivítáme nový. Tato doba je už tradičně spojena s veselím. Bylo tomu tak ale odjakživa?

Jaká je vlastně historie betlémů, které se v této době objevují na veřejných prostranstvích i u nás doma

Zajímavosti

Začalo to ve stísněném prostoru jeskyně, který se stal prvním betlémem a improvizovanou kaplí a kde také proběhla první slavnostní půlnoční mše, kterou odsloužil František z Assisi 24. prosince roku 1223.

Dva základní druhy středověkého záchodu na hradech a dalších stavbách v Česku, Irsku a Británii

Zajímavosti

V tomto článku do toho šlápneme a probereme tematiku středověkých záchodů v Česku, Irsku a Británii. Bude řeč o dvou základních typech středověkých záchodů na hradech a dalších středověkých stavbách, tzv. vnějších a vnitřních záchodech.

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

reklama