Jivno

Tento stával na konci ostrohu, který se táhne k údolí Klíčavskému. Zakladatel totiž volil si místo takové, které mělo na třech stranách strmý spád a na čtvrté s výšinou sousední skrze nevelmi širokou ostrožnu souviselo. Kde jest ostrožna úzká, překopána byla příkopem, přes nějž zase v době novější pro pohodlné přecházení nasypali násep. Asi v těch místech, kde přiléhá násep k hradišti, bývala brána, což lze ještě snadno poznati odtud, že se v levo od příchozího hradba končí. V pravo nad místem brány stála velmi hrubá a vysoká věž, z níž zbyl trup spodní ub velikém kopci rumu a země pohřbený. Hrad založen byl do čtverhranu, tedy asi tak, jako Týřov, od něhož se rozeznává tím, že tu scházejí věže. Neboť ač tu není již mnoho zbytkův, přece lze poznati tolik, že zavíraly hrad na všch čtyřech stranách hrubé hradby, jen někde opěracími pilíři sesílené. Přední čásť hradu jest prázdná čtverhranatá prostora, v níž viděti v levo dvě nepatrné prohlubně. Zde asi bývalo všechno ze dřeva. Od zadní části bylo toto předhradí odděleno hradbou, v níž se bezpochyby prostá brána nacházela. Zde se spatřují okolo nevelikého prázdného prostranství zbytky stavení. Na severní straně bylo dlouhé oddělení po celé délce zadního hradu, západně bylo stavení (palác?) o dvou odděleních, k němuž ještě jedno stavení na jižní straně přiléhalo. U přední hradby bylo stavení čtverhranné a v něm uprostřed jsou nepatrné zbytky nějakého stavení, které má velikou podobnosť s kaplí, ale tenké jeho zdi jakož i postavení jeho uprostřed dotčeného čtverhranu neukazují na veliké stáří. Jistého tu ovšem nic říci nelze, ale poněvadž jest známo, že roku 1546 na Zakopaném bratr Jiřík poustevník přebýval, zdá se, že mu tato kaplička s nevelikým přiléhajícím příbytkem postavena byla. Z hradu zbyly z veliké části jen základy travou obrostlé; sem a tam vyčnívají nad zemí kusy zdi, ale žalostivo na ně hleděti, neboť ti, kteří tu hledali poklady, všudy zdí do polovice odkopali, domnívajíce se, že tu jsou peníze zazděny. Za palácem na západní straně jest s počátku sklon dosti volný a na konci jeho jsou prohlubně; to by svědčilo o tom, že místo to bylo plaňky ohrazeno, neboť po zdech není ani potuchy. O osudech Jivna nám skorem níc známo není. Odtud, že stálo na panství Křivoklátském uprostřed jeho lesů, soudíme, že bylo Jivno hradem královským. Pouze domněnku můžeme o něm vyslovovati. V letech 1240-1245 vydány jsou některé listy na Hrádku novém, současně asi r. 1245-1260 činí se zmínka o Hrádku starém, na němž králové přebývali. Má-li se hledati poloha těchto hradův, musí se přihlížeti ke krajině, kde králové tehda s oblibou přebývali, a tuť se nám zdá býti na prvním místě krajina Křivo klátská Vácslavovi I. nad jiné (podlé výslovných svědectví ) milá. To se i stvrzuje tím,, že Vácslav r. 1245 dne 8. a 25. dubna listy na Hrádku starém , ale v témže měsíci také na Hrádku Křivoklátě vydával. To činí pravdě podobným, že se jeden z hrádků v okolí Křivoklátském nacházel. Kromě Křivoklátu měli tu králové sídla na Týřově a Nižburku. Jestli na př. by se jedním z Hrádků vyrozumíval Nižburk, svědčilo by to o tom, že se hradu tomuto česky a prostě říkalo Hrádek, a pak by druhý Hrádek dopadal na Jivno. Nižburk by byl Novým a tento Starým. Starý hrádek byl pak jen takový hrad, jenž nebyl opraven, nýbrž jsa snad několik let před tím vystavěn, opravy nepotřeboval. Bezpečnou zprávu historickou o našem hradě máme teprve z časů, když byl již zříceninou. Hejtman Křivo klátský Jan Žďárský ze Žďáru totiž roku 1551 rozvaliny pustého hradu rozmetal. Pověsť kolující v okolí, že nějaký osadník ze Zbečna v pustém hradě poklady nalezl, ale potom zlými duchy svržen byl, přiměla hejtmana našeho, aby vznesl žádosť na komoru Českou, z níž toto vyjímáme : „ Za lidské paměti jest na nějakém pustém zámku, kterémuž Jivno říkají, člověk ze spaní v kostele Zbečském k tomu poňuknut naň přišev drahně peněz a nějaký stříbrný pás vzav, od zlých duchův s toho vrchu a skály na luhy svržen a pochromen. Sem kterýžsi čas J. Mti. arciknížecí v Strašecím o tom pověděl a od J.M., abych ten zámek bořiti, mohl-li bych co dobrého najíti, povolení dosíhl. Co se Vaším Milostem v tom líbiti chce, za oznámení prosím.“ Kr. komora povolila žádosť Žďárského tak, aby na své útraty na pustém zámku kopal, zdi staré rozmetal a z pokladu, který by nalezl, polovicí sobě ponechal. Co se prvních dvou výminek dotýče, dokazují rozmetané rozvaliny hradu Jivna, že se Žďárský namáhal seč mohl, ale že poklady tu nebyly, ani halířku nenalezl. Když bylo panství Křivoklátské roku 1685 k dědictví zpupnému prodáno, posledně ještě se vepsal hrad náš do trhové listiny na to vydané, a čteme tam pusté hrady Týřov, Jenčov a Divno. To jest poslední zpráva o hlučném kdysi, ale historicky chudém hradě Jivně.