kostel sv. Michaela archanděla

Jako doba jeho vzniku je většinou uváděn rok 1238, podle P. V. Grmely je však tento závěr nesprávný (středověké falsum) a kostel byl postaven až koncem 13. stol. Raně gotický kamenný kostel s románskými prvky je obklopen hřbitovem, ohraničeným kamennou zdí, v jihovýchodním rohu je vysunutá márnice. Kostel jako filiální spadá do farnosti Bystřice nad Pernštejnem. Název „Kostel u sedmi borů“, objevující se v bystřických matrikách vychází z toho, že kostel dříve obklopovala řada borovic. Poslední z prastarých stromů zlámala vichřice r. 1976. Kostel s obdélnou lodí je spojen s téměř čtvercovým presbytářem triumfálním obloukem. Sakristie byla přistavěna dodatečně r. 1783, kdy bylo přistavěno horní patro věže (stavbě předcházela nižší zvonice s dřevěným patrem / 16. stol.). V interiéru kostela je kamenná křtitelnice z nedvědického mramoru kalichového tvaru z pol. 13. stol. a kamenný oltář. R. 1949 byla odhalena fresková výmalba z období 2. pol. 14. stol. Fresky byly v 16. stol. zabíleny a přemalovány prostými ornamentálními ozdobami. V 16. stol. prošel kostel přestavbou. V 17. stol. v obd. baroka byly zdi „pekováním“ upraveny pro barokní omítku. Fresky v presbytáři byly restaurovány v l. 1949 a 1967, malby v lodi kostela nebyly pro velké poškození odkrývány. Dochované malby zobrazují výjevy ze života a zmrtvýchstání Ježíše Krista a postavy svatých vč. patrona kostela sv. Michaela Archanděla. Věž kostela nese dva zvony z let 1500 a 1535. V pol. 19. stol. byla věž nadstavěna novorománskou atikou s lomeným vlysem. R. 1906 byl původní šindel na střeše kostela nahrazen pozinkovaným plechem, který byl r. 1979 vyměněn za měděný plech. Zdivo kostela bylo do r. 1949 omítnuto, omítka byla vyzdobena renesančními sgrafity. Kostel patří mezi kulturní památky ČR.

Průvod srdečně přijal pán z Vítochova, jenž se předtím již mnohé o světci a jeho činech doslechl. Světcova moudrost na pána zapůsobila natolik, že jeho prostřednictvím přijal novou víru – křesťanství – a dal sebe i svou rodinu pokřtít. Před Metodějovým odchodem slíbil, že na památku jeho návštěvy nechá vystavět kapli a svůj slib brzy skutečně dodržel. Za čas Metoděj znovu zavítal do těch končin, spatřil kostelík, vzpomněl na slib, který mu tehdy vladyka dal, a kostelík slavnostně vysvětil. Praví se, že dodnes dochovaný mramorový oltář a křtitelnice pocházejí právě z těchto časů, a tedy svatého Metoděje pamatují..