Polánka

století) jako Polánečtí z Polánky, kteří statek drželi až do roku 1533. Tehdy zapsal Václav Polánecký celý statek i s tvrzí své sestře Anně jako manželce Jana Voračického z Paběnic. Po Voračických získali Polánku roku 1574 Malovcové, ale pro zapojení Zikmunda Malovce do protihabsburského povstání v letech 1618-1620 byl celý majetek konfiskován a převeden na Jana Oldřicha z Eggenbergu, který jej ihned připojil ke svému panství Chýnov. Od té doby přestala být Polánka samostatným statkem a zdejší sídlo pozbylo významu. Tvrz v Polánce tedy existovala zřejmě od poloviny 14. století, i když první přímou zprávu o ní nacházíme až k roku 1533. K rezidenčním účelům sloužila pravděpodobně ještě na konci 16. století, kdy je již samotná vesnice k roku 1578 označena jako pustá. Tvrz s poplužním dvorem sloužila však nadále hospodářským účelům. Dvůr s tvrzí vznikl v údolí nedaleko vsi a vlastní panské sídlo původně stávalo v jeho severozápadní části. Tvořily jej dvě obdélné budovy chráněné hradbou a na třech stranách ještě i vodním příkopem. Tato stará tvrz byla bohužel odstraněna při úpravách dvora někdy v druhém desetiletí 20. století a dodnes se zachovaly pouze její nepatrné zbytky a část příkopu. V druhé polovině 15. století byla ale v protějším, severovýchodním nároží dvora, postavena nová obdélná tvrz, zpevněná opěrnými pilíři a za Voračických ještě doplněná přízemní arkádovou chodbou. Z původní popisované sgrafitové omítky poměrně neobvyklého vzoru, která zřejmě také pocházela z této fáze úprav, se bohužel téměř nic nedochovalo. Mladší tvrz byla poté v průběhu 18. a 19. století upravena na hospodářskou budovu a podobně je využívána i v dnešní době, i když její stav začíná být vážný..