
Vesnice Sítiny se nachází na krátké odbočce západně od silnice II/230, která spojuje Mariánské Lázně a Bečov nad Teplou. Nyní je místní částí obce Mnichov a žije tu asi 60 obyvatel. Ves je prvně zmíněna již r. 1214. Její původní název byl český a zněl Survody. Již ve 14. stol. však byla germanizována po objevu naleziště cínové rudy. Po staletí se pak používal jak český název Raušenbach, tak německý Rauschenbach. Teprve v r. 1948 byla ves přejmenována na Sítiny. Po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva se vesnice téměř vylidnila, došlo však k částečnému dosídlení. V průběhu 2. poloviny 20. století zanikla jihozápadní a severozápadní strana návsi a mnoho staveb, včetně hrázděných domů. Jen severovýchodní a jihovýchodní strana návsi si zachovala původní podobu.
Pozdně barokní stavba kostela Panny Marie Pomocné nebo též Pomocnice křesťanů vznikla na návsi r. 1789 na místě starší kaple.
1785 a jejího materiálu bylo použito na stavbu nové kaple Panny Marie Pomocné, vystavěné na návsi na místě starší kapličky. Je to pozdně barokní stavba z r. 1789, věž byla přistavěna r. 1826. Loď má půdorys protáhlého osmiúhelníku s obdélným, na šířku postaveným presbytářem s mělkým trojbokým závěrem a čtvercovou sakristií po severní straně. Před západním průčelím stojí hranolová věž. Stěny jsou členěny lizénovými rámy a okny půlkruhově uzavřenými. Zevně nad oválným oknem presbytáře je letopočet 1755, který prozrazuje, že jde o pozůstatek starší stavby. V nice na průčelí stojí socha sv. Václava, lidová práce z doby kolem r. 1826. Loď je zaklenuta nízkou čtyřdílnou kupolí, presbytář křížově. Hlavní oltář Panny Marie Pomocné je klasicistní z doby kolem r. 1760 a původně byl určen pro klášterní kostel v Teplé. Varhany pro kostel postavil r. 1896 varhanář Christoph Müller (1846-1924) působící v Mühlbachu (nyní Pomezí nad Ohří) a v Úšovicích u Mariánských Lázní. Kostel Panny Marie Pomocné v Sítinách je nyní filiálním ve farnosti Teplá, pravidelné bohoslužby se v něm však nekonají..