Kostel sv. Kunhuty
© Luděk Pitter 08/2009
Obec Královské Poříčí (německy Königswerth) je obec v okrese Sokolov, v níž žije asi 770 obyvatel. V roce 1995 byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Její název souvisí s řekou Ohří. Staroněmecký základ názvu obce „wert“ má obdobný význam jako „poříčí“ (země ležící u vody). Český název dostala obec v r. 1947 počeštěním německého názvu Königswerth. Je dostupná stejně jako Sokolov od Chebu nebo Karlových Varů dálnicí D6 nebo silnicí II/181 spojující Nové Sedlo u Lokte a Svatavu. Obec nyní leží na jižním okraji hnědouhelného povrchového dolu Jiří.
První písemná zmínka o obci pochází z r. 1240 v listině českého krále Václava I. (1230–1253), z níž vyplývá, že tu již tehdy stál kostel. Kostel sv. Kunhuty stojí v jižní části obce. Kolem něj prochází okružní žlutá značka a také zelená spojující Loket a Sokolov.
Kostel sv. Kunhuty je jednolodní obdélná stavba románského původu, později barokně upravená. ...Má polygonální presbytář s obdélnou sakristií po severní straně a s barokní předsíní na západní straně lodi. Na ní je novodobá freska signovaná Schemecker či Schönecker. Okna jsou barokní, nad presbytářem je sanktusová věžička. V lodi s dřevěnou trojbokou kruchtou je dřevěný strop a půlkruhový triumfální oblouk. Presbytář je zaklenut valeně s lunetami. Hlavní oltář je barokní z 1. poloviny 18. stol. Současný oltářní obraz z první poloviny 19. století zobrazuje sv. Kunhutu a je dílem loketského umělce Hermanna Kuglera. Tento obraz nahradil původní dílo, pocházející údajně z r. 1720. Vitrážová okna v presbytáři jsou novodobá z počátku 20. století. Ve věži visel až do zrekvírování během 2. světové války zvon s datací 1302 a nápisem Svatý Václave, stůj při nás. Tím, že se nápis obracel k českému patronu a nikoliv k patronce kostela sv. Kunhutě, se nedá vyloučit, že byl původně zhotoven pro jiný kostel a odtud byl přenesen do Královského Poříčí. Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého a tři smírčí kříže, z nichž jeden je památkově chráněn..
První písemná zmínka o kostelu pochází z r. 1240 v listině, kterou český král Václav I. uděluje řádu křížovníků s červenou hvězdou, založeném v Praze jeho sestrou Anežkou, patronátní právo ke kostelu v Sedlci a filiálním kostelům v Lokti a Královském Poříčí. I když se tato listina ztratila, vycházel z ní křižovnický kněz August Leopold Stöhr při psaní své knihy o karlovarských pamětihodnostech, vydané r. 1810. Rovněž při rekonstrukci kostela sv. ...Kunhuty probíhající na počátku 90. let 20. století byly objeveny románské prvky jednoznačně potvrzující stáří kostela, odpovídající počátkům 13. století. Kostel sv. Kunhuty byl ve starší době jedinou zděnou stavbou v obci. Jeho středověkou románsko-gotickou podobu změnila přestavba v jednoduchém barokním stylu, která byla provedena na rozhraní 17. a 18. století, přičemž první zmínky o kostelu pocházejí již ze 13. století. Provedená rekonstrukce kostela zachovala vzácné románsko-gotické prvky jeho nejstaršího stavebního vývoje. Zrestaurována přitom byla i alba sokolovského rodáka Antona Schöneckera, která se nachází na západním průčelí kostela a také oltář, kazatelna a barokní varhany od neznámého autora 18. stol. Kostel je od r. 1963 zapsán v seznamu kulturních památek ČR. Je kostelem filiálním ve farnosti Sokolov, ale pravidelné bohoslužby se v něm nekonají..
