
Kostel sv. Kunhuty je jednolodní obdélná stavba románského původu, později barokně upravená. Má polygonální presbytář s obdélnou sakristií po severní straně a s barokní předsíní na západní straně lodi. Na ní je novodobá freska signovaná Schemecker či Schönecker. Okna jsou barokní, nad presbytářem je sanktusová věžička. V lodi s dřevěnou trojbokou kruchtou je dřevěný strop a půlkruhový triumfální oblouk. Presbytář je zaklenut valeně s lunetami. Hlavní oltář je barokní z 1. poloviny 18. stol. Současný oltářní obraz z první poloviny 19. století zobrazuje sv. Kunhutu a je dílem loketského umělce Hermanna Kuglera. Tento obraz nahradil původní dílo, pocházející údajně z r. 1720. Vitrážová okna v presbytáři jsou novodobá z počátku 20. století. Ve věži visel až do zrekvírování během 2. světové války zvon s datací 1302 a nápisem Svatý Václave, stůj při nás. Tím, že se nápis obracel k českému patronu a nikoliv… číst dále
První písemná zmínka o kostelu pochází z r. 1240 v listině, kterou český král Václav I. uděluje řádu křížovníků s červenou hvězdou, založeném v Praze jeho sestrou Anežkou, patronátní právo ke kostelu v Sedlci a filiálním kostelům v Lokti a Královském Poříčí. I když se tato listina ztratila, vycházel z ní křižovnický kněz August Leopold Stöhr při psaní své knihy o karlovarských pamětihodnostech, vydané r. 1810. Rovněž při rekonstrukci kostela sv. Kunhuty probíhající na počátku 90. let 20. století byly objeveny románské prvky jednoznačně potvrzující stáří kostela, odpovídající počátkům 13. století. Kostel sv. Kunhuty byl ve starší době jedinou zděnou stavbou v obci. Jeho středověkou románsko-gotickou podobu změnila přestavba v jednoduchém barokním stylu, která byla provedena na rozhraní 17. a 18. století, přičemž první zmínky o kostelu pocházejí již ze 13. století. Provedená rekonstrukce kostela zachovala vzácné… číst dále