Hrad založen v 1. třetině 14. století, od r. 1434 zastavován (Šlikům, Gutštejnům aj). R. 1547 zabaven Šlikům a prodán Plavenským, při koupi městem r. 1603 již zpustlý. R. 1647 dobyt Švédy. Dochováno torzo paláce, věží a hradeb, valy a příkopy.
Tato pomalu zanikající zřícenina hradu 1 km po žluté turistické cestě od Lázní Kynžvart dává i dnes tušit svoji rozlohu podle rozsáhlých fragmentů zdí. Dodnes dochované zbytky věže se majestátně tyčí nad "spodním hradem".
28.5. 2002
historie
Z bariéry Slavkovského lesa vyniká kopec Lysina, z něhož vybíhá k jihozápadu postranní hřeben strmě zakončený Zámeckým vrchem. Jeho zalesněné temeno skrývá zbytky kdysi rozsáhlého pomezního hradu Kynžvartu. Jeden z nejvýše položených českých hradů (827 m n. m.) ovládal žandovskou kotlinu mezi Slavkovským a Českým lesem, přirozenou bránu do českého vnitrozemí. Hrad, prostírající se severojižním směrem v délce 150 m, býval přístupný pouze od severu po šíjové straně chráněné prvním příčným příkopem a dvěma vstupními, dnes již zmizelými branami, kterými se vcházelo do podélného dvora předhradí (asi 75 x 30 m). Zde se zachovaly kromě zbytků hradeb na východní straně jen nepatrné základy hospodářských budov a příkop s valem podél méně strmé západní strany. Druhý, hlubší a v žulové skále vylámaný příkop odděloval předhradí od vnitrního hradu, postaveného na skalnatém bradle na půdorysu lichoběžníka s částečně zaoblenými rohy. Vstup do horního…
číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, 5.3. 2005