
Mariánské Lázně byly založeny na přelomu 18. a 19. století opatem tepelského kláštera z podnětu klášterního lékaře J. J. Nehra, název dostaly r. 1808 podle Mariiných pramenů a r. 1812 se staly samostatným sídelním celkem vyčleněním z tehdejší obce Úšovice. V r. 1865 byly povýšeny na město. Mají výhodné dopravní spojení. Na jižním okraji města je nádraží na trati 178 z Plzně do Chebu a z jihu i východu je obchází silnice I/21 spojující dálnici D5 u Boru u Tachova s dálnicí D6 u Chebu. Přímo městem prochází silnice II/230 z Chodové Plané do Bečova nad Teplou.
Anglikánský kostel se nachází v západní části města ve svahu pod Ruskou ulicí.
Na hřebenu střechy nad lodí jsou na protilehlých koncích znamení kříže z kamene. Okna presbyteria jsou jednoduchá, klenutá lomeným obloukem. Okna lodi jsou sdružená s jednoduchou rozetou. Všechna mají barevné výplně. Vchod pod dřevěným pavlánem má členěný kamenný portál, nad vchodem se nachází velké rozetové okno. Dlažba je keramická. Kazatelna v levém rohu je nízká, cihlová, půlkruhová, parapet a pultík kamenný. Oltářní mensa a lavice jsou dřevěné, jednoduchého tvaru. Vnitřní prostora je omítnutá, presbytář zakončuje vítězný oblouk z kamenných článků. Patka vítězného oblouku je podepřena dvěma sloupky na konzolách. Anglikánský kostel v Mariánských Lázních v románsko-novogotickém slohu je typickou ukázkou anglické venkovské sakrální architektury druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Obdobný kostel navrhl architekt William Burghes ve městě Fleet v hrabství Hampshire, ten byl však v r. 2015 z velké části zničen požárem. Loď je zaklenuta dřevěnou klenbou ve tvaru lomeného oblouku. Původní okenní výplně z barevné mozaiky zobrazovaly výjevy ze života Ježíše Krista a byly opatřeny jmény donátorů stavby. Z původního vybavení kostela se zachovala pouze cihlová půlkruhová kazatelna a mramorová pamětní deska z r. 1911, připomínající časté návštěvy britského panovníka, krále Edwarda VII..
Typ stavby v podobě anglikánské kaple je na našem území jedinečný. Kostel byl postaven v letech 1878-1879 za darovanou částku 12 000 zlatých od paní Ann Scott of Rondono, která tak chtěla uctít památku svého zesnulého manžela Johna Scotta of Rondono. Pro stavbu kostela bezplatně poskytl pozemek tepelský klášter. Stavební práce vedl místní stavitel Friedrich Zickler podle plánů architekta Williama Burghese. Jako vlastník kostela byl zapsán tehdejší starosta August Herzig a působil zde i jako správce. Věhlasu se kostel dočkal zejména při pobytech anglického krále Edwarda VII. (1897–1909). Po 1. světové válce byl znovu nainstalován sejmutý bronzový zvon a zrenovován interiér kostela. Oficiálním vlastníkem kostela se stala londýnská Společnost pro šíření anglikánské víry v cizině (S.P.G.), správcovstvím byl po smrti starosty Herziga pověřen jeho syn JUDr. August Herzig. Po 2. světové válce se pro dlouhodobě nevyjasněné vlastnické vztahy o kostel nikdo nestaral a v r. 1973 došlo k jeho uzavření. Kostel byl pak postupně vykrádán a jeho plenění pokračovalo až do 90. let. V letech 1993–1994 byla provedena komplexní stavební úprava exteriéru i interiéru kostela včetně nového přístřešku před vchodem. V současné době je majitelem kostela město Mariánské Lázně a je využíván jako koncertní a výstavní síň. Stavba je od r. 1958 zapsána do seznamu kulturních památek..