Presbytář od jihu
© Ivan Grisa, 06/2008
Jednolodní obdélný kostel s odsazeným obloukovitě zakončeným presbytářem, orientovaným k východu. Západní průčelí vrcholí volutovým štítem, stěny kostela člení pilastry a dvě patra oken: menší horní s kruhovými záklenky, větší dolní, oboje ve štukových ostěních. K severnímu boku presbytáře přiléhá hranolová sakristie, nad vítězným obloukem na střeše posazen sanktusík. Kostel v barokní podobě neměl nikdy věž. Od počátku 18. století slouží jako zvonice věž hradu Pirkštejna, předtím zřejmě hradební hláska u kostela (nedochovaná). Loď i presbytář sklenuty valenou klenbou, po obou stranách lodi po třech mělkých bočních kaplích. Vnitřní zařízení jednotné, soudobé se stavbou kostela.
Tzv. dolní ratajský kostel vznikl zřejmě ve 14. století a fungoval souběžně s dnes již zaniklým horním kostelem sv. Mikuláše (u dnešního zámku). V letech 1675–91 byl stržen a nákladem Maxmiliána z Talmberku nahrazen raně barokní stavbou podle projektu Ondřeje de Guarde. Zachoval se dodnes s minimem změn. V 90. letech 20. století opraven, nepřístupný (včetně okolního hřbitova). Z původního kostela se zachovaly hrobky předchozích majitelů panství a druhotně osazená deska s erbem pánů z Lipé, viditelná na zdi hřbitova z hlavní ulice.
|
Přihlášení |
