Turistické cíle v okolí obce Račice

Kamenná rozhledna (496 m. n. m.) postavena r. 1887 členy Rakouského turist. klubu na místě starého dřevěného pavilonu. Jméno dle cís. rady A. Suchánka. Pošk. za 2. svět. války, oprav. r. 1963 (umístěn televizní vysílač). V l. 2008-2009 nově opravená.

Drobné zbytky hradu jehož jméno a historie nejsou dodnes jasné. Vznikl pravděpodobně v době kolonizace kolem řeky Svitavy.

Rozsáhlé zříceniny biskupského hradu. Hrad založen před r. 1275 biskupem Brunem ze Schauenburgu. R. 1430 či 1431 snad dobýván husity, v blíže neurčené době zanikl požárem a r. 1461 již je pustý.

Zámek postaven v polovině 18. století na místě staršího dvora ženským dominikánským klášterem sv. Anny v Brně. Od roku 1782 patřil Náboženskému fondu, od roku 1824 Ditrichštejnům a od roku 1850 Mitrovským z Mitrovic a Nemyšle. V roce 1947 připadl státu.

Zámek v renesančním slohu se prvně připomíná r. 1551. R. 1638 ho prodala Eliška Polyxena Dembinská z Dembině olomouckým jezuitům. Po zrušení řádu jej koupil r. 1783 za 111.008 zl. Raimund Manner. Přestavbami v 19. a 20. století ztratil zámek svou umělecko-historickou hodnotu, nyní škola.

Boží muka - drobná, nově opravená památka stojící na rozcestí při obci Ostrov u Machochy.

Hranolový pylon s přístřeškem, postavený roku 1818, po zbourání původních Božích muk.

Barokní boží muka z roku 1750 byla postavena při staré poutní cestě do Křtin. Řadí se mezi zděná boží muka přechodného typu, tvořící přechod mezi pilířovými božími muky a výklenkovou kapličkou. Na každé straně mají dvojici výklenků, v nich jsou novodobé obrázky. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Boží muka z 2. poloviny 19. století na východním okraji městyse Ostrov u Macochy.

Novodobá boží muka, na rozcestí v Hajcích, byla vybudována z darů věřících v r. 2013. Dne 5. 7. 2013 stavbu požehnal Martin Kopecký, farář Církve československé husitské v Rudici. Reliéfy sv. Cyrila a Metoděje, sv. Václav, Jana Amose Komenského a Mistra Jana Husa, zhotovil Drahoš Macek z Blanska.

Zděná sloupková trojboká boží muka jsou dokladem zbožnosti místního obyvatelstva v 19. století. V půlkruhově zaklenuté nice s ocelovou mříží je umístěna socha sv. Floriána.

Na sakrální charakter nevýrazné stavby neznámého stáří omítnuté břízolitovou omítkou upomíná pouze ocelový kříž. Původní vzhled a členění fasády nikami lze pouze předpokládat.