
R. 2011 bylo v suterénu kostela otevřeno regionální muzeum, které provozuje obec. Obec má suterén pronajat na 10 let. V muzeu je v jedné části stálá expozice o historii a těžbě vápence na Vitošově i z historie Hrabové a okolních obcí. Expozice využívá dokumenty a předměty ze dvou výstav o historii, které se v obci konaly v posledních dvou letech. V druhé části muzea se expozice mění (např. ruční práce a výrobky občanů Hrabové). Muzeum je přístupné v návštěvní době nebo po předchozí dohodě, také v průběhu každoroční akce Noc kostelů.
Kostel Českobratrské církve evangelické v Hrabové je chrámová stavba, postavená převážně skeletovou metodou. Je rozdělená do tří částí, řazených za sebou. V přízemí chrámové budovy se nachází menší sál s příslušenstvím, kancelář a byt faráře. Hlavní bohoslužebný prostor se nachází v 1. poschodí. K němu vede monumentální vnější schodiště. Tato střední část je ukončena věží s kupolí krytou měděným plechem, která původně sloužila jako observatoř. Kostel je umístěn v rozlehlé zahradě se vstupní branou postavenou ze železobetonu ve 40. letech minulého století. Vybavení kostela je celkem skromné, pozoruhodný je strop z modřínového dřeva s lidovými motivy. Zvláštností kostela je vlastní hvězdárna. V době po dostavbě kostela se zde hvězdy opravdu pozorovaly. Dnes je uvažováno o obnovení provozu hvězdárny. Kupole hvězdárny vyvolává v krajině dojem majáku. Ve spolupráci s obcí Hrabová bylo v roce 2011 v suterénu… číst dále
První písemná zpráva o obci Hrabová pochází z roku 1334. Roku 1923 vznikl v Hrabové sbor Českobratrské církve evangelické a téhož roku byl založen zdejší evangelický kostel. Za devět let byl vybudován ve stylu purismu podle návrhu architekta Oldřicha Lisky. Slavnostní bohoslužby k jeho otevření se konaly 15. října 1933. Stavba je ojedinělou ukázkou moderní monumentální sakrální architektury z první poloviny dvacátých let 20. století. O stavbu kostela se zasloužil evangelický farář Rudolf Šedý, který plánoval v suterénu kostela vybudovat veřejné lázně. Tento plán nebyl realizován, ale zůstal zde nevyužitý prostor o 120 m2, ve kterém po potřebných stavebních úpravách otevřela r. 2011 obec Hrabová regionální muzeum. Z dob založení kostela pochází dalekohled ve věži (farář Šedý učil místní mládež astronomii), vrchlík věže se dá také za pomoci technického zařízení otáčet. Obec plánuje tuto část kostela opravit a využívat… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.