
Klášterní městečko, postavené na levém břehu Sázavy, získalo svůj farní kostel nejpozději ve 14. století. První zmínka pochází z roku 1402, některé zdroje uvažují o románském původu lodi. Kostel byl zřejmě na rozdíl od městečka opevněn, o čemž svědčí dochovaná vysoká ohradní zeď hřbitova. Podoba stavby se zásadně změnila v polovině 18. století, kdy byla při jinak nepříliš výrazné barokní přestavbě obrácena její orientace (dnes tedy k západu), z původního vzhledu se zachovala zejména okna věže. Kostel byl opraven v letech 1856–57 po předchozím požáru. Další opravy následovaly roku 1888 a 1981–82, kdy byl změněn na kulturní síň. Tomuto účelu slouží dodnes.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.