Zřizování předměstských hřbitovů se samostatnými kostely bylo reakcí na hospodářský růst českých měst v 16. století a růst povědomí o základních hygienických rizicích. Ve Volyni byl hřbitov zřízen po roce 1580, kdy začala i stavba kostela, dokončeného 1618. Současná podoba z let 1877 a 1939.
Zřizování předměstských hřbitovů se samostatnými kostely bylo reakcí na hospodářský růst českých měst v 16. století a růst povědomí o základních hygienických závadách. Ve Volyni byl hřbitov zřízen po roce 1580, kdy začala i stavba kostela, dokončeného 1618. Jednalo se o jedno z nejmenších českých měst, které se k podobnému kroku odhodlalo. Jeho uskutečnění, velmi akutní vzhledem k poloze farního kostela a malému rozsahu původního hřbitova u něj, umožnil odkaz manželů Matěje a Ludmily Držtkové. Josefínské reformy, které znamenaly definitivní zánik pohřebiště u kostela Všech svatých, přinesly paradoxně dočasné zrušení kostela na Malsičce a jeho přeměnu na skladiště. Až roku 1877 byl obnoven jako svatyně, vybaven věží a novorománskou fasádou. Zatím poslední oprava proběhla v letech 1938–39. Hřbitov na Malsičce je dnes jediným volyňským legálním pohřebištěm, najdeme zde hroby řady lokálně významných osobností. Na neznámém místě zde spočívají i ostatky slavného loutkáře Václava Kopeckého, který zemřel v místním chudobinci.
Ivan Grisa, 29.4. 2011
