Reliéfní zbytky hrádkuz poloviny 13.století, částečně poškozeného lomem, na kopci Hradisko severně nad obcí.
Hlavní obrázek místa
Pohled na hrádek od severu
© Roman Řezáč 12/2005
Reliéfní pozůstatky hrádku se nachází severně nad stejnojmennou obcí, v místě bývalého lomu, na kopci zvaném příznačně Hradisko. Hrádek zaujal jeho vrchol s dobrým výhledem především na jih a západ. Dnes je zalesněný, stejně jako celý jihozápadní svah kopce. Od severovýchodu se k hrádku napojuje mírně projmutá planina, sloužící jako pole, která následně ještě mírně stoupá. Z tohoto hlediska lze říct, že hrádek stojí v okrajové poloze, tedy na jakési vyvýšené skalnaté hraně kopce. Výborně byl chráněný strmým svahem směrem k obci, tedy na severní a podobně i na západní straně. Na severozápadě je již svah mírnější a o přiléhajícím poli na severovýchodě již byla řeč. Samotný hrádek měl tvar zaobleného obdélníku, jeho strany měly přibližně 35 x 20 m. Obtáčel ho příkop, který měl šířku okolo 10 m. K jeho bližšímu popisu se dostaneme ještě níže, protože jeho charakteristika v minulém čase není náhodná. Hrádek nejspíš z poloviny 13.století, o kterém se uvažuje jako o možném nejstarším sídle pozdějších Pernštejnů v tomto kraji, je totiž z nemalé části poškozený. Přibližně jednu jeho třetinu nenávratně zničil lom na slídu, která pohltil téměř celou východní polovinu okružního příkopu a část jádra. Proto se nelze blíže vyjádřit ani k bezprostřednímu okolí, protože to je pozměněno těžebními pracemi. Především asi 60 m dlouhý, trojúhelníkový jazyk vybíhající jihovýchodně pod hrádkem by byl pro hospodářské zázemí s lehčím opevněním jako stvořený. Na východě ho částečně lemuje nepatrný násep, který by mohl pozůstatkem ohrazení, ale původ je značně nejistý. Od severozápadu do něj svahem od obce po úbočí kopce ústí dnešní cesta, která třeba může i kopírovat cestu středověkou. Stejně tak z opačné strany hrádku, na severu, je znatelná terasovitá plošina s několika prohlubněmi. Má taktéž trojúhelníkový tvar a rozměry asi 35 x 25 m. Její původ je stejně jako…  číst dále
Roman Řezáč, 27.12. 2005
historie

O hradu nejsou známé žádné zprávy, podle nálezů se předpokládá vznik v polovině 13.století a zánik na přelomu 13 a 14.století.

Roman Řezáč (dle M.Plaček 2001), 27.12. 2005

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR), Rožná

Místa v okolí

 Templ
 Dolní Rožínka
 Dolní Rožínka
 Dolní Rožínka
 Centrum Eden
 Horní Rozsíčka
 Bukov
 socha zubra
 Mitrov
 Blažkov
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Václava
 stará radnice
 Domanínek
 Strážek
 Mitrov
 Moravecké Pavlovice
 Lhotka u Mirošova
 Pernštejn
 Pernštejn
 kostel sv. Jiří
 Aueršperk
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Anny
 Zubštejn
 Moravec
 Bobrová
 krytý trámový most
 Černvír
 Karasín
 Víckov
 Pyšolec
 Košíkov
 štola sv. Trojice
 Skalský dvůr
 Skryje
 boží muka
 Radešín
 Rysov
 Žďárec
 kostel sv. Mikuláše
 Dalečín
 Dalečín
 Křižanov
 vyhlídka Babylon
 Rohy
 Újezd u Tišnova
 kaple sv. Barbory
 Osiky
 mariánský sloup
 evangelický kostel
 kostel sv. Stanislava
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jiljí
 židovský hřbitov
 synagoga
 Louka
 židovská škola
 kašna Píseň hor
 mariánský sloup
 Lomnice
 kostel sv. Kunhuty
 radnice
 železniční viadukt
 evangelický kostel
 radnice
 Křivoš
 smírčí kámen
 kostel sv. Martina
 Crhov
 Lamberg
 kostel sv. Vavřince
 Loučky
 Ořechov
 železniční viadukt
 kostel sv. Václava
 Trpínský mlýn
 Čepička
 Předklášteří
 Hrádek u Kněževsi
 boží muka
 Müllerův dům
 dům Peklo
 dům U Jana
 mariánský sloup
 kašna
 radnice
 městské opevnění
 kostel sv. Václava
 Medlovský rybník
 Klucanina
 rybník Sykovec
Základní informace místa
ID místa: 3657
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 27.12.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

reklama