
Rotunda sv. Juraja (sv. Jiří) stojí o samotě v lesích v jižní části Povážského Inovce, asi 3 km na sever od obce Nitrianská Blatnica a 10 km východně od Piešťan. Lidově se jí říká Jurko. Lze k ní dojít pěšky lesní cestou z Nitrianské Blatnice. Dále je možno pokračovat na vrchol hory Marhát (748 m n. m.) s vyhlídkovou věží. Každoročně se tu dne 24. dubna koná pouť.
Původní zdivo rotundy je viditelné v jejím interiéru, včetně zazděného předrománského okénka z 9. stol. Pokud je rotunda zamčená, je možno nahlédnout dovnitř alespoň moderními skleněnými dveřmi.
Archeologický výzkum byl zahájen v roce 1974. V okolí rotundy bylo odkryto 126 hrobů, v nichž byly nalezeny stříbrné šperky a mince. Nejstarší mince pocházejí z doby uherského krále Kolomana (1095-1114). Nejstarší osada v poloze Púsť měla rozlohu 9000 m² a byla obehnána palisádou. Pozdější zdejší dvorec měl rozlohu 3500 m². Obec zanikla před polovinou 13. století, nejspíše po vyčerpání ložisek železné rudy. Obyvatelstvo se přesunulo do nedaleké Nitrianské Blatnice, poprvé zmiňované pod jménem Sarfew (Šarfia) roku 1185. Okolní krajina patřila od 10. století rodu Hunt-Poznanovců. Do poloviny 14. století byla rotunda udržována, pak ale zpustla. Obnovena byla jako poutní kaple roku 1530 Marií Turzovou na paměť jejího manžela, který padl v bitvě u Moháče v roce 1526. V roce 1655 k ní byla z boku přistavěna dosud stojící poustevna a barokní věž. Interiér rotundy byl barokně upraven. Poustevníci sloužili do poloviny 19. století jako učitelé v dnes zaniklé školní budově u rotundy. Od poloviny 19. století byla škola hájovnou..