Turistické cíle v okolí obce Dalešice

nebo vyberte

Dalešice

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 162 záznamů, 1 / 14 stran, vyhledáno za 0.28 sec
 akciový pivovar
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Dalešice
Pivovar založen snad již v 16. st., částečně zachovalé budovy a provoz z konce 19. st. Vaření piva ukončeno r. 1977, poté slouží jako sklad. R. 1980 zde byl natáčen film Postřižiny. Po r. 1999 zchátralý areál obnoven a opět zahájeno vaření piva.
 Babylon
491.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Kramolín
Věž postavena roku 1831 hrabětem Jindřichem Vilémem Haugwitzem pro potřeby zemského měření. Dle dobových pramenů měla o jedno patro více, které bylo sneseno po prohrané rakousko-pruské válce v roce 1866.
 barokní most
355.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Most přes Oslavu postavený v l. 1737–1744, osazený 20 sochami, dlouhý 62 metrů. Nahradil dřívější, stržený povodní v roce 1706. Opravován po povodni v roce 1812. V roce 1986 nahrazen novým mostem, poté rekonstrukce.
 Biskupice
390.0 m. n.m.
zámek, zaniklý, nepřístupno, Vysočina, Biskupice
Původní tvrz založena někdy po roce 1621 pravděpodobně Zikmundem Volfem Jankovským z Vlašimě a později přestavěna a nazývána zámkem. Nacházel se v těsném sousedství kostela, a to západně od něj. V současné době po zámku nezbyly žádné stopy, v jeho areálu se nachází rodinný domek se zahradou.
 Biskupice
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Biskupice
Terénní pozůstatky zaniklého hrádku založeného many olomouckých biskupů snad poč. 14. století. Zanikl zřejmě již během 15. století, jako pustý zmiňován až r. 1569.
 boží muka
360.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Rouchovany
Torzo kamenných barokních pilířových božích muk z roku 1740. Hranolový čtyřboký dřík stojí na čtyřbokém soklu s rytými rámy. Boží muka jsou neúplná. Místo odstraněné kaplice je dnes na profilované čtvercové hlavicí pouze fragment vrcholového kříže. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.
 boží muka
400.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Dalešice
Barokní zděná pilířová boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou jsou z 18. století. V dříku jsou mělké niky zaklenuté konchou, v kaplici jsou niky obdélné. Výklenky jsou v současné době prázdné, bez ozdob. Boží muka jsou památkově chráněná od května 1958.
 boží muka
440.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jaroměřice nad Rokytnou
Kamenná boží muka datována do roku 1708 stojí v ulici Ke Spravedlnosti, při cestě na bývalé popraviště nad Jaroměřicemi. Jedná se o jednoduchá žulová boží muka bez výzdoby, s jehlancovitým zakončením kapličky, doplněným novodobým kovovým křížem.
 boží muka
450.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pocoucov
Trojboká zděná boží muka s potlačenou funkcí kaplice z 18 století. Mají rozšířený sokl se segmentovanými výklenky. Dřík je robustní, na každé straně jsou vysoké, půlkruhově zaklenuté výklenky, zdobené moderní výmalbou. Boží muka v Pocoucově jsou památkově chráněná od roku 1958.
 boží muka
420.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jaroměřice nad Rokytnou
Barokní boží muka byla postavena ve druhé polovině 18. století. Jsou zděná z cihel, završená stanovou stříškou krytou taškami. Mají čtvercový půdorys, širší spodní část je prolomena konchou zaklenutými nikami, užší lucerna má výklenky pravoúhlé. Památkově chráněná jsou od roku 1958.
 Bukovina
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Hostim
Nevýrazná zřícenina hradu z 1. poloviny 14. století. Pobořen zřejmě za válek krále Jiřího s uherským králem Matyášem. Od roku 1481 uváděn jako pustý.
 Čalonice
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina
Skromné zbytky gotického hradu nad Dalešickou přehradou, založeného koncem 13. století snad Sezemou z Bukoviny. Hrad dobyt a pobořen před rokem 1417 za markraběcích válek.