Ren. tvrz z poč. 17. stol., která je v SZ křídle barokního zámku postaveného v r. 1700 hrabětem Ferdinandem Ignácem Desfours. Jakub Veith upravil zámek klasicistně, ve 20. stol. postupně přistavěno 2. a 3. patro, a tím setřen ráz šlechtického sídla.
Hlavní obrázek místa
©Martin Kabeláč 03/2007
Předchůdce dnešního zámku (renesanční tvrz) vznikla jako správní místo statku Smiřických. V roce 1618 zemřel Albrecht Jan Smiřický a vznikl spor o dědictví mezi jeho sestrami. Po konfiskaci po stavovském povstání v roce 1621 je přímo tvrz v Semilech zmiňována. Semilské panství přechází na Albrechta z Valdštejna a po jeho násilné smrti v roce 1634 přechází na Desfoury. V tomto roce je zmínka o existenci tvrze, stejně i v roce 1687. Tato tvrz se skládala ze dvou budov – dřevěné a zděné. V roce 1691, kdy vyhořely Semily, podnikl majitel panství hrabě Ferdinand Ignác Desfours řadu opatření k obnově, mimo jiné nechal postavit nový jednopatrový barokní zámek ve tvaru písmene U. V zámku je zakomponovaná budova bývalé renesanční tvrze v jeho SZ křídle. Bylo pravděpodobně i použito původní schodiště tvrze. V zámku byla dále, stejně jako v předchozí tvrzi, správa panství, vrchnost v Semilech v té době nesídlila. V roce 1748 ho i s panstvím prodává svému zeťovi hraběti Františkovi Caretto Millesimo, který zde i sídlil a zámek rozšířil o jedno patro. V roce 1775 byl zámek vypleněn vzbouřenými sedláky, kteří v tu dobu táhli krajem. Po Františkově smrti zámek zdědil jeho syn Josef a poté vnuk Josef, který panství prodal v roce 1810 Jakubovi Veithovi. Ten nechal na zámku provést malé klasicistní úpravy a v roce 1824 prodal semilské panství knížeti Karlu Alainu Rohanovi. Po jeho smrti v roce 1836 získává panství dcera Berty, od které ho získává Kamil Rohan, který sídlil na Sychrově a zámek se stal opět sídlem vrchnostenských úředníků. Roku 1846 zhoubný požár zachvátil téměř celou střechu. V roce 1899 zámek získává město Semily, které provedlo úpravy zámku a umístilo sem berní správu a poštovní úřad. Město Semily v roce 1922 prodává zámek československému státu. V roce 1926 bylo…  číst dále
Petr Nožička, čerpáno z: kol.: Kol. autorů: Encyklopedie českých tvrzí III, Argo 2005, kol.:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. , Svoboda, Praha 1984, 13.3. 2010

Půdorys místa

půdorys přízemí
© Z. Fišera podle zaměření stavební firmy (kol.: Encyklopedie českých tvrzí, III. díl [S-Ž], ARGO, Praha 2005)
Obrázek Obrázek
Liberecký kraj,  Semily  (SM), Semily

Místa v okolí

 Koštofrank
 Masarykova vyhlídka
 Myší skála
 vodní elektrárna
 Košťálov
 Kozákov
 Škodějov
 Loukov
 kostel sv. Vavřince
 Jesenný
 Roztoky u Semil
 Sytový
 Železný Brod - VPZ
 spořitelna
 Roprachtice
 Kundratice
 U borovice
 Rotštejn
 kamenný most
 Klokočský hrádek
 Dubecko
 Návarov
 Lomnice nad Popelkou
 Návarov
 Kláštenec
 kostel sv. Václava
 Postojna
 kaple sv. Trojice
 socha sv. Václava
 mariánský sloup
 radnice
 Besedické skály
 Mladkovský hrádek
 kostel sv. Jiří
 Kozlov
 Zbirohy
 Tábor
 Boučkův statek
 Malá Skála
 kaple sv. Vavřince
 kostel sv. Martina
 Alainova věž
 Nístějka
 lázně Sedmihorky
 Vranov-Pantheon
 Řezníčkova vila
 Víchová
 sloup jezuity Burnatia
 Dlaskův statek
 socha sv. Prokopa
 Mariánská vyhlídka
 kostel sv. Martina
 Dolánky
 kostel sv. Josefa
 Drábovna
 Hrubá Skála
 Zvědavá ulička
 hraběcí pivovar
 Trosky
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Vavřince
 Adamovo lože
 Jilemnice
 kostel sv. Václava
 kašna a sousoší
 stará radnice
 Husův sbor
 skalní město Apolena
 městská spořitelna
 Čertova ruka
 Hrubý Rohozec
 Prklín
 Muzeum Českého ráje
 Valdštejn
 Frýdštejn
 městská spořitelna
 radnice
 kostel sv. Mikuláše
 trojiční sloup
 Kittelův dům (Burk)
 Radeč
 Bartošova pec
 synagoga
 kostel sv. Josefa
 Kavčiny
 židovský hřbitov
 Hlavatice
 Malý Rohozec
 kaple Piety
 Kopanina
 Černá Studnice
 Bradlec
 Pařízek
 Pařez
 Železnice
 Kumburk
 dub letní
 radnice
 Maják Járy Cimrmana
 kaple sv. Anny
 Nebákov
 kostel sv. Jiljí
 panská hájovna
 zvonička
 kříž
 kostel sv. Víta
 Mladějov
 Ždírec
 kostel sv. Jiljí
 Žďár
 Prachovské skály
 boží muka
 pramen Nisy
 Dolní Štěpanice
 Pekařova brána
 Železnice
 kostel sv. Vavřince
 Kozlov
 Smržovka
 železniční most
 automobilka Kaipan
 Levín
 Nisanka
 Petřín
 Levínská Olešnice
 Neysseburg
 galerie Belveder
 kostel sv. Prokopa
 sokolovna
 stará radnice
 nová radnice
 kostel sv. Anny
 obecní studna
 fara
 dům č. p. 14
 kostel sv. Mikuláše
 hlavní pošta
 městské divadlo
 vodní nádrž Mšeno
 boží muka
 Semtinská lípa
 mariánský sloup
 stará radnice
 Humprecht
 hradní pivovar
 Kost
 panský dvůr Zájezd
 skalní mlýn
Základní informace místa
ID místa: 3756
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 10.6.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama