Příčovy

Její vznik bývá spojován buď s rodem Schönpflugů z Gamsenbergu, nebo s některým ze starších majitelů příčovského panství, například s Františkem Norbertem Kfelířem ze Zakšova. Stavba byla vytvořena z masivní lomové žuly na kruhovém půdorysu o průměru přes 13 metrů; u základů má zdivo tloušťku až 1,2 metru. Dochovaná výška torza dosahuje zhruba 10 metrů. Uvnitř dnes nenajdeme žádné technologické vybavení — zůstaly jen stopy po původních dřevěných konstrukcích stropů a mechanismů. Na východní straně chybí výrazná část obvodové stěny a celkový stav je dlouhodobě neuspokojivý, přestože proběhly menší konzervační zásahy před druhou světovou válkou a v 90. letech. Mlýn je volně přístupný a patří k výrazným dominantám krajiny. Odborníci jej řadí mezi největší větrné mlýny holandského typu v Evropě, zejména díky jeho mimořádným rozměrům a síle zdiva. Přestože už neslouží svému původnímu účelu, představuje významný technický pozůstatek a výjimečnou ukázku historického využití větrné energie ve středních Čechách..

stol. Místo, kde stojí, se nazývá Chlumky (400 m n. m.). Mlýn byl v provozu až do konce 18. stol., kdy jej majitel nechal zpustnout..