
Červenka, severní vrcholek jednoho z nejvýznamnějších hradišť (pozdní halštat) v Česku (a pozdějšího keltského opidda) nabízí velice zajímavý pohled na terénní pozůstatky dávné stavby nejasého původu.
Několikanásobné valy ve tvaru oblého trojúhelníku zabírají strategicky výhodnou polohu; úzká šíje severně tvoří jedinou přístupovou cestu k hradu Ostromeč. Právě tam míří dvojice hypotéz o vzniku těchto fortifikací. Jedná se o zbytky obléhacího postavení? Může být, hrad byl během husitských válek prokazatelně 3x obléhán. Odvážnější myšlenka - jedná se naopak o předsunutou část opevnění hradu? Poloha pro obranu Ostromeče je to vskutku zásadní a jedinečná. Třetí varianta naopak počítá se středověkou tvrzí.
Co mluví proti jednotlivým variantám? Na obléhací postavení jsou i tyto dochované pozůstatky opevnění příliš mohutné, neodpovídající obdobným postavením u jiných hradů. Nepravděpodobnost tvrziště spočívá zejména ve faktu, že hrad sloužil až do období kolem roku 1500, a výstavba tvrze na pár set metrů vzdáleném vrcholu je tedy poněkud nepravděpodobná. Navíc o takovéto tvrzi nemáme žádných historických zpráv. Jako nejpravděpodobnější nám tedy zůstává předsunutá část opevnění samotného hradu Ostromeč. Pochází patrně z třetí fáze opětovné výstavby hradu. Stavitelé si dobře pamatovali jak důležité bylo návrší Červenky pro obléhání hradu v r. 1435. Postavení praků je dodnes v severním svahu patrné....
Doufejme tedy, že více nám prozradí až detailní průzkum lokality a jejího okolí.