Farní, původně gotický, kostel, připomínán r. 1352. Za vlastnictví řádu křížovníků v l. 1685–88 byl přestavěn barokně. Opravován byl v l. 1906, 1958, 1993–94. Na hřbitově márnice z 18. stol. s nástropním obrazem Posledního soudu.
Hlavní obrázek místa
kostel od jihu
© Milan Caha 08/2009
Jednolodní kostel s obdélnou lodí, osvětlenou kasulovými okny. Rovněž presbytář je obdélný, s kasulovými okny. Na jižní straně lodi se zachovalo gotické okno s jednoduchou kružbou. V západním průčelí je hranolovita věž. Zařízení je převážně rokokové z doby kolem r. 1750 a ze druhé poloviny 18. stol. Hlavní oltář je rokokový, s obrazem Stigmatizace sv. Františka od I. Raaba (restaurován v roce 2001), se sochami sv. Augustina a sv. Heleny. Dvířka sanktuáře jsou z poloviny 16. století. Boční oltáře sv. Ludmily a sv. Anny jsou rovněž rokokové. Oltář sv. Barbory s obrazem od J. Frühlicha a se sochami sv. Judy Tadeáše a sv. Josefa (datována 1759). Cínová křtitelnice z roku 1601 se znaky manželky Jana Ježovského Ludmily z Týna, Václava Vratislava z Mitrovic, Ludmily Ježovské z Lub, Václava Počepického z Počepic a Jakuba Zbudovského, kteří křtitelnici zaplatili. Před hlavním oltářem je vratislavská hrobka (pohřben zde byl Václav Vratislav z Mitrovic a jeho děti). Kolem kostela je hřbitov s márnicí ze druhé poloviny 18. stol. Na klenbě márnice nástěnná malba s výjevem Posledního soudu.
Milan Caha (zdroj:Poche E.a kol.: Umělecké památky Čech 2, Academia, Praha 1978 a www.prostor-ad.cz), 4.10. 2009
historie

Původně gotický kostel, připomínán poprvé v roce 1352. Další zprávy o kostele pocházejí z let 1406–1425. Za vlastnictví křížovníků byl přestavěn barokně; přestavba proběhla v letech 1685–88. Opravován byl v letech 1906, 1958, 1993–94. Od roku 1985 jsou zde pořádány koncerty. Kostel slouží jako farní pro farnost Starý Knín.

Milan Caha (zdroj:Poche E.a kol.: Umělecké památky Čech 2, Academia, Praha 1978 a www.prostor-ad.cz), 4.10. 2009

Půdorys místa

půdorys kostela
© Antonín Podlaha: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, sv. 13 Politický okres příbramský, Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1901
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Středočeský kraj,  Příbram  (PB), Nový Knín

Místa v okolí

 Starý Knín
 Brunclíkův mlýn
 měšťanský pivovar
 stará koželužna
 radnice
 Krcáb
 kostel sv. Mikuláše
 Mincovna
 kašna
 morový sloup
 dům Salaš
 Čámského mlýn
 boží muka
 Sudovice
 kostel sv. Zikmunda
 Králova stolice
 Veselý vrch
 synagoga
 Čelina
 židovský hřbitov
 Čertův most
 Vargač
 židovský hřbitov
 Dobříš
 Drtinova rozhledna
 zámecké zahrady
 radnice
 Obora
 synagoga
 synagoga
 Velká hospoda
 kostel sv. Václava
 kaple
 Horní Kolo
 Dolní Kolo
 pivovar
 Mníšek pod Brdy
 koncentrační tábor
 Svojsíkova mohyla
 kaple sv. Anny
 Ostromeč
 Nalžovické Podhájí
 Hrazany
 Kujalův lom
 Křepenice
 Červenka
 Hřiměždice
 kostel Všech svatých
 most Dr. E. Beneše
 Řitka
 Nalžovice
 Na Pišťáku
 Jablonná
 Zrůbek
 kostel sv. Václava
 Brandejsova hrobka
 Radíč
 Hradec
 kostel sv. Kiliána
 Hradištko
 Kozí Hřbet
 Teletínské vodopády
 boží muka
 Svinaře
 Černolické skály
 Kňovice
 Památník padlým
 Dlouhá Lhota
 Korunka
 synagoga
 Studený vrch
 Příčovy
 Teletínský lom
 kostel sv. Ducha
 Příčovy
 Trnová
 Osečany
 židovský hřbitov
 Všeradice
 synagoga
 Osov
 Viereckschanze
 synagoga
 Památník Josefa Suka
 Liteň
 kostel sv. Lukáše
 Drahoušek
 špýchar
 štola sv. Josefa
 Bacín
 Žampašský most
 nová radnice
 stará radnice
 kostel sv. Martina
 Korno
 rozhledna na Pepři
 kostel Božího Těla
 Červený Hrádek
 synagoga
 Kosova Hora
 kostel sv. Jiljí
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Starý Knín
Dvorská 326
262 03 Nový Knín
Tel: 318 593 312
Základní informace místa
ID místa: 8256
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 5.10.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama