Pohled z návsi
© Jaroslav Šefčík, 05/2009
O filiálním kostelu sv. Václava v Dobrovítově je první záznam v seznamech chrámů z roku 1350 z doby vlády Karla IV .
Kostel stojí na vyvýšeném místě, obklopen místním hřbitovem. Je to jednoduchá zděná stavba, jednolodní s čtyřhranným presbyteriem, nad nímž se vypíná věž. Sloučením presbyteria s věží je případ v Čechách velmi vzácný, stavba tím nabývá historického významu. Ještě jednu zvláštnost má tato věž – a to jsou malá okénka, pravděpodobně to bývaly střílny a tudíž měla věž i účel pevnostní. Ve věži kostela byly původně umístěny 4 zvony různých velikostí, největší zvon sv. Václav má 94 cm a byl slit r. 1506 od mistra Ptáčka v Kutné Hoře. Tento zvon se zachoval až do dnešní doby. Na oltáři v krásně vyřezávaném rámu byl zasazen obraz sv. Václava na koni, byl ale v roce 1996 ukraden.
V kostele na kruchtě stojí varhany, dle zápisů byly naposledy opraveny v roce 1911 a po opravě prý dobře nehrály. V předsíňce kostela jsou zasazeny pískovcové a mramorové náhrobní kameny potomků zakladatelů obce.
Fara v Dobrovítově zanikla ve třicetileté válce a farnost dobrovítovská náležela k farnosti Krchlebské, později při vzniku fary ve Zbýšově byla k této farnosti přidělena i farnost dobrovítovská s kostelem.
V současné době by kostel potřeboval nutné opravy jak vnitřní tak i venkovní, ale i tak zde zbýšovský farář slouží 1krát za měsíc nedělní bohoslužbu.
|
Přihlášení |
