
Chodby znojemského podzemí byly kutány jednoduchými metodami za pomocí sekáčku, mlátku, špičáku a lopaty a v kožených vacích byla vytěžená hornina nošena na povrch. V místech, kde byla hornina extremně tvrdá, byla užívána metoda prudkého nahřívání a rychlého ochlazování, aby skála popukala. Pod historickým jádrem Znojma bylo vybudováno celkem více než 30 km chodeb v úrovních druhého, třetího a lokálně čtvrtého patra, což znamená ve výsledku do hloubky od tří do jedenácti metrů. Celkem bylo z podzemí vytěženo na 50–55 tisíc kubíků tvrdé skály, která byla využita při výstavbě městských staveb a hradeb. Samostatnou kapitolu by si jistě zasloužil i systém cirkulace podzemních vod, které byly jímány v celé řadě studní a propojeny tzv. jezuitským vodovodem – unikátním technickým dílem, o jehož vybudování se jezuitský řád zasloužil.
Vznik rozsáhlých podzemních prostor pod historickým jádrem města Znojma lze klást do konce 14. století, kdy vyvrcholila gotická výstavba kamenných domů a dlážděných uličních sítí. S budováním podzemí údajně pomáhali znojemským zdatní odborníci z Jihlavy. Předpokládá se, že poměrně brzy pokryla podzemní síť celou plochu hradbami obehnaného města a na některých místech jeho obvod dokonce přesáhla. S postupem času byly podzemní chodby rozšiřovány a hloubeny na úroveň několika pater. Práce na budování těchto prostor probíhala s přestávkami způsobenými válečnými událostmi a pohromami až do konce 19. století. V časech pokoje a míru sklepení sloužilo jako sklady potravin, vína a piva, jelikož zde byla po celý rok konstatně nízká teplota. V době nepokojů a válek tyto prostory dobře posloužily jako dokonalý úkryt.Velké ohrožení existence podzemí města Znojma znamenal konec 2. světové války a blízká doba po ní. Centrum města… číst dále
Otvírací doba: květen – září denně 9–17 červenec – srpen denně 9–18 říjen – duben po–so 10–17, ne 13–16 hod. Cena: říjen – květen klasický okruh: 50,-/dospělí, děti, studenti, důchodci 30,-, rodinný pas 45,-/dospělí, děti 27,-, okruh Tajemné podzemí: 50,-/dospělí, děti, studenti, důchodci 30,-, rodinné vstupné 50,-/100,-, skupinové 20,-,
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.