znojemské podzemí

Pod historickým jádrem Znojma bylo vybudováno celkem více než 30 km chodeb v úrovních druhého, třetího a lokálně čtvrtého patra, což znamená ve výsledku do hloubky od tří do jedenácti metrů. Celkem bylo z podzemí vytěženo na 50–55 tisíc kubíků tvrdé skály, která byla využita při výstavbě městských staveb a hradeb. Samostatnou kapitolu by si jistě zasloužil i systém cirkulace podzemních vod, které byly jímány v celé řadě studní a propojeny tzv. jezuitským vodovodem – unikátním technickým dílem, o jehož vybudování se jezuitský řád zasloužil..

Předpokládá se, že poměrně brzy pokryla podzemní síť celou plochu hradbami obehnaného města a na některých místech jeho obvod dokonce přesáhla. S postupem času byly podzemní chodby rozšiřovány a hloubeny na úroveň několika pater. Práce na budování těchto prostor probíhala s přestávkami způsobenými válečnými událostmi a pohromami až do konce 19. století. V časech pokoje a míru sklepení sloužilo jako sklady potravin, vína a piva, jelikož zde byla po celý rok konstatně nízká teplota. V době nepokojů a válek tyto prostory dobře posloužily jako dokonalý úkryt.Velké ohrožení existence podzemí města Znojma znamenal konec 2. světové války a blízká doba po ní. Centrum města utrpělo velké škody po bombardování a nejsnadnějším způsobem jak sutiny odstranit bylo nasypat je postupně do podzemí, které k tomu bylo bohužel jako stvořené. Nikdo však nevzal v úvahu spodní vodu. Narušením podzemního odvodňovacího systému se začaly mnohé prostory propadat a hrozila destrukce velké části domů a komunikací v centru města. Důvod narušení stability podzemích prostor byl naštěstí brzy odhalen. V letech 1963–65 proběhl rozsáhlý průzkum a následovala dlouhodobá sanace znojemského podzemí, která s přestávkami trvá dodnes..