
Chodby znojemského podzemí byly kutány jednoduchými metodami za pomocí sekáčku, mlátku, špičáku a lopaty a v kožených vacích byla vytěžená hornina nošena na povrch. V místech, kde byla hornina extremně tvrdá, byla užívána metoda prudkého nahřívání a rychlého ochlazování, aby skála popukala. Pod historickým jádrem Znojma bylo vybudováno celkem více než 30 km chodeb v úrovních druhého, třetího a lokálně čtvrtého patra, což znamená ve výsledku do hloubky od tří do jedenácti metrů. Celkem bylo z podzemí vytěženo na 50–55 tisíc kubíků tvrdé skály, která byla využita při výstavbě městských staveb a hradeb. Samostatnou kapitolu by si jistě zasloužil i systém cirkulace podzemních vod, které byly jímány v celé řadě studní a propojeny tzv. jezuitským vodovodem – unikátním technickým dílem, o jehož vybudování se jezuitský řád zasloužil.
Vznik rozsáhlých podzemních prostor pod historickým jádrem města Znojma lze klást do konce 14. století, kdy vyvrcholila gotická výstavba kamenných domů a dlážděných uličních sítí. S budováním podzemí údajně pomáhali znojemským zdatní odborníci z Jihlavy. Předpokládá se, že poměrně brzy pokryla podzemní síť celou plochu hradbami obehnaného města a na některých místech jeho obvod dokonce přesáhla. S postupem času byly podzemní chodby rozšiřovány a hloubeny na úroveň několika pater. Práce na budování těchto prostor probíhala s přestávkami způsobenými válečnými událostmi a pohromami až do konce 19. století. V časech pokoje a míru sklepení sloužilo jako sklady potravin, vína a piva, jelikož zde byla po celý rok konstatně nízká teplota. V době nepokojů a válek tyto prostory dobře posloužily jako dokonalý úkryt.Velké ohrožení existence podzemí města Znojma znamenal konec 2. světové války a blízká doba po ní. Centrum města… číst dále
Otvírací doba: květen – září denně 9–17 červenec – srpen denně 9–18 říjen – duben po–so 10–17, ne 13–16 hod. Cena: říjen – květen klasický okruh: 50,-/dospělí, děti, studenti, důchodci 30,-, rodinný pas 45,-/dospělí, děti 27,-, okruh Tajemné podzemí: 50,-/dospělí, děti, studenti, důchodci 30,-, rodinné vstupné 50,-/100,-, skupinové 20,-,
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.