
Socha stojí na masivním zděném podnoži a bohatě tvarovaném soklu. Na přední straně soklu je dnes špatně čitelný nápis: COLOSSV[S]/ HONORIS PERPE[TVI]/ TERESTRI IN C[ARNE]/ ANGELO/ [SANCTO ALOYSIO]/ [VI.EISATOVER ---]/1 [PROPITIO TV.BLA---]/ [ERECTVS]/ [---] MENSI [SOCIETAS IESV]//. Na oblačné základně pak stojí samotná socha sv. Aloise v životní velikosti. Nad hlavou má světec paprsčitou gloriolu.
Alois Gonzaga (9.3. 1568 – 21. 6. 1591) se narodil jako první z osmi dětí roku do rodiny hraběte z Castiglione delle Stivere Ferdinanda I. (jinak Ferrante I.) z Gonzagy. Otec chtěl ze svého prvorozeného syna mít válečníka, ale matka jej vedla ke zbožnosti. V sedmnácti letech vstoupil do semináře Tovaryšstva Ježíšova. Duchovně ho vedle věhlasný Robert Bellarmino, který byl prohlášen za svatého roku 1930. Po dvou letech Alois složil věčné sliby a věnoval se teologickým studiím a péči o těžce nemocné. Na studiích byl jeho spolužákem pozdější kardinál František kníže Dietrichstein. Roku 1590 v Římě vypukl mor a jezuité otevřeli špitál, kde Alois Gonzaga začal pomáhat nakaženým. Sám se při práci nakazil a 21. června 1591 zemřel. Je patronem mládeže, studujících; přímluvce při volbě povolání; pomocník proti očním chorobám i morové epidemii. Zobrazován je jako mladý jezuita, jeho atributy jsou kříž, lebka, lilie.