© Milan Caha 06/2021
Přímětice (německy Brenditz) jsou bývalá samostatná vesnice, dnes čtvrť města Znojma. Poprvé jsou uváděny roku 1220, kdy se ves stala majetkem premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Je známá jako působiště Václava Prokopa Diviše, kněze, teologa, člena premonstrátského řádu, přírodovědce, léčitele, hudebníka a vynálezce. Dne 15. června 1754 vztyčil u fary v Příměticích první bleskosvod na světě, o 6 let dříve než Benjamin Franklin. Replika bleskosvodu je k vidění u památníku, který navrhl architekt Bohuslav Fuchs v roce 1936.
Popisovaná boží muka se nacházejí severně od vsi při silnici do Plenkovic.
Boží mukaKromě Čech, Moravy a Slezska je můžeme najít na Slovensku, v Rakousku, Bavorsku a některých dalších částech Německa, Polsku nebo Pobaltí. Jinde se tento typ památky buď nevyskytuje nebo je velmi vzácný. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, většinou mají tři základní součásti - podstavec, dřík a kapličku, čili lucernu. Podle zpracování dříku se dělí na dva typy – sloupkové s dříkem s kruhovým půdorysem a na pilířové, či pilířkové s dříkem s půdorysem trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo vzácněji i víceúhelníku. Zvláště na starších božích mukách bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou namočenou do octa, důtky, kleště, kostky (se kterými římští vojáci hráli o jeho šat) apod. Ve 14.–17. století měla boží muka nejčastěji formu žulového, vápencového nebo pískovcového sloupu, zakončeného lucernou. Od období konce baroka až do současnosti vznikala u nás boží muka zděná – z lomového kamene či z cihel, s trojhranným nebo čtyřhranným půdorysem, vzácně i sloupková s kruhovým půdorysem. Existuje také řada přechodných typů, které přecházejí do podoby kříže nebo kapličky..
|
Přihlášení |
