© Milan Caha 06/2021
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého ze druhé poloviny 18. století. Hranolový sokl s bočními volutami, vpředu s kvadrilobní vpadlinou. Postava světce je v životní velikosti, v obvyklém ztvárnění. Je oblečena do rochety, kleriky a mozzety, na hlavě má biret, nad hlavou svatozář s obvyklými pěti hvězdami. Před tělem drží kovový kříž bez postavy Krista. Socha je památkově chráněná od května 1958.
Jan či Johánek z Pomuka (narozen někdy v letech 1340 až 1350 v Pomuku, dnešním Nepomuku, zemřel na mučidlech 20. března 1393 na Havelské rychtě v Praze) byl generálním vikářem pražského arcibiskupa. Svatořečený byl v roce 1729, je považován za mučedníka katolické církve. Je jedním z českých zemských patronů, dále je patronem Bavorska, loďařů, vorařů, mlynářů, duchovních, cti a zpovědního tajemství, proti vodnatosti. Jeho atributy jsou: pět hvězd kolem hlavy, kříž v ruce, prst přes ústa, palma. Jeho kult je nerozlučně spojen s rekatolizací a českým barokem, kdy Jan patřil k nejvýznamnějším světcům rakouské monarchie. V baroku byl ale velmi populární v řadě dalších katolických zemí, jako bylo Polsko, Belgie, Francie nebo Španělsko. Díky jezuitům se jeho popularita rozšířila také v zemích Latinské Ameriky a v Asii.
|
Přihlášení |
