celkový pohled na Hradiště sv. Hypolita od východu - zcela vlevo znojemský hrad
© Jan P. Štěpánek 10/2016
Ostrožna, na které se Slované rozhodli zřídit své hradiště, jemuž předcházelo již osídlení z doby pravěku, je strategicky velmi dobře položena. Plochý hřeben ostrožny dosahuje výšky cca 330 m n. m. a zvedá se v současnosti tedy o bezmála 130 m nad hladinu Znojemské přehrady. Od severu, severovýchodu a východu je ostrožna chráněna hlubokým zářezem meandru Gránického potoka, který bývalé hradiště odděluje od Znojemského hradu a historického centra města Znojma na východě. Od jihu ji chrání svahy spadající hluboko k řece Dyji, od jihozápadu a částečně západu pak prudká strž Pivovarského potoka. Jediným možným místem přístupu a tedy hrozby napadení hradiště byl směr západní, resp. severozápadní, kam musel být kladen největší důraz na obranu fortifikace. Tvar temene ostrožny podmínil i tvar opevněné plochy hradiště. Mírné zaškrcení (zúžení) plochy způsobené roklemi Gránického a Pivovarského potoka rozdělilo hradiště na bezpečněji… číst dále
Historie osídlení současné osady Hradiště spadá hluboko do pravěku. Archeologicky zde bylo prokázáno osídlení z mladší i pozdní doby kamenné, doby halštatské, bronzové i starší doby železné. Z éry Halštatu bylo prokázáno nejstarší archaické opevnění ostrožny z její nejméně chráněné severozápadní strany. Největší slávy a rozmachu osídlení na Hradišti sv. Hypolita dosáhlo v období starých Slovanů, v době velkomoravské. V 8. století se zde usadili první Slované, kteří navázali na starší halštatské opevnění, zdokonalili jej - z přístupové strany hradiště chránil dvojitý val - a rozdělili na vnitřní hrad a předhradí. V období tzv. Velké Moravy pak bylo opevnění hradiště ještě více zdokonaleno a dosáhlo své největší plochy kolem 20 ha. Tím se hradiště rozlohou a patrně i významem mohlo srovnávat se známějšími velkomoravskými centry, jakými byly např. Mikulčice, Staré Město u Uherského Hradiště nebo Pohansko… číst dále
|
Přihlášení |
