Dům od jihozápadu
© Ivan Grisa 09/2010
Uspořádání domu U Dvou sfing vypovídá o tom, jak vypadaly ostatní domy na Kristiánově. Uprostřed průčelí se nachází původní vstup do domu s krásným kamenným ostěním (dnes okno do modlitebny). Průčelí má vystupující rizalit ukončený barokně tvarovaným štítem a vázou na vrcholu.
Celé průčelí je bohatě zdobené nad okny štukovými girlandami z listů a květů, na nárožích nalézáme pilastry s bosáží a korintskými hlavicemi. V parapetech pod okny jsou reliéfy s pastýřskými výjevy, v polích nad římsami rizalitu jsou vymodelované věnce z květů a nad nimi kartuše.
Štít dále zdobí dvě ležící sfingy, mezi nimi je znázorněno moře s delfíny a nad nimi opět květinová výzdoba z akantů a slunečnic. Reliéf ve vrcholu štítu znázorňuje zmrtvýchvstání Krista.
Dům na KristiánověJe součástí sídliště Kristiánov, které vznikalo v těsném sousedství libereckého zámku na přelomu 18. a 19. století. Původní název této lokality zněl "Skřivánčí vrch", nové jméno "Kristiánov" je odvozeno od zakladatele sídliště, hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase (po němž nese jméno i sklářská osada v Jizerských horách). Ve středu nového sídliště stavitel Antonín Otta z Frýdlantu založil pravidelné čtvercové náměstí, i když je zde pro tento účel naprosto nevhodný, svažitý terén. Náměstí mělo uprostřed kašnu a po okrajích aleje lip. Dům u dvou sfing stál později v těsném sousedství evangelického kostela, který byl dostavěn v roce 1868. Krásný a velký novorománský kostel byl bohužel bezohledně stržen v roce 1974 a náměstí je od té doby opět pouze parkem. Po druhé světové válce dům připadl k užívání Církvi československé husitské. Dnes je zde umístěn farní úřad, byt faráře a sborovníka a přízemí je upraveno na modlitebnu a sborovou místnost, která také slouží jako výstavní síň. Dům U dvou sfing představuje spolu s domy 25/V a 24/V (na jižní straně náměstí) poslední zachovalé stavby z původní podoby libereckého Kristiánova. Božena Němcová
Na libereckém Kristiánově bydlela v roce 1850 Božena Němcová se svým manželem, finančním respicientem. Ve svých dopisech se zmiňuje o lípách na náměstí, přes které se dívá na Ještěd. Vzhledem k tomu, jak vážení byli tehdy finanční úředníci, lze předpokládat, že Němcovi bydleli právě v tomto domě, patrovém a nejvýstavnějším na celém náměstí. Proto byl na památku jejího pobytu umístěn z popudu České besedy v roce 1981 v parku na náměstí kámen s reliéfem spisovatelky, dílo sochařky Františky Stupecké. V domě je dnes kromě modlitebny Církve československé husitské umístěna i výstavní síň, která rovněž nese jméno Boženy Němcové..
|
Přihlášení |
