Místo zaniklého mlýna od jihu
© Jan P. Štěpánek 05/2024
Zcela zaniklý bývalý vodní mlýn na katastru Domoradovic, na levém břehu řeky Moravice pod výběžkem Kozích hřbetů, který řeka dlouhým menadrem obtáčí. Pro turisty je však toto místo známé především jako začátech známé technické památky - Weisshuhnova papírenského náhonu - který začíná jezem a tunelem proraženým ve skalnaté šíji jen pár desítek metrů odtud.
Podél levého břehu Moravice sem vede frekventovaná turistická trasa s cyklostezkou. Z vlastního mlýna se nezachovalo zhola nic, žádný výraznější terénní náznak nebo zbytky zdiva. Rozeznat lze jen terénní pozůstatek bývalého vodního náhonu.
Nejstarší historii mlýna ani jeho přesnou dobu vzniku neznáme. Od poloviny 17. století je zde zmiňován mlynářský rod Demelů. ...Jiří a Vavřinec v polovině 17. století, do roku 1695 Jan, pak vdova po něm. V letech 1698-1734 Martin Demel a poté jeho vdova, v letech 1735-1766 Antonín Demel, 1766-1781 Antonín Onderka, 1781-1783 Antonín Demel. Na přelomu 18. a 19. století (1783-1808) držel mlýn František Kretschmer, poté Jan Augustyn. K roku 1836 je jako držitelka mlýna zmiňována Klara Herfortová. V této době je areál detailně zachycen na indikační skice i mapě stabilního katastru. Tvořila jej mohutná zděná budova na půdoryse písmene T (velká mlýnská budova kolmo severním štítem při náhonu, kde se nacházela podle mapy dvě mlýnská kola, a subtilnější křídlo podél náhonu) a další samostatně stojící budovy, které společně vytvářely menší nádvoří. Cesta z mlýna do Domoradovic kopírovala přibližně současnou cyklostezku a zároveň červenou turistickou trasu. Zánik mlýna není známý, možná se tak stalo po některé z povodní, která areál blízko řeky mohla poničit, neboť už na přelomu 19. a 20. století není mlýn na mapách vyznačen a letecký snímek z roku 1937 už nezachycuje žádnou budovu..
|
Přihlášení |
