První zmínku o tvrzi je z r.1446. V r.1579 Jan Stoš z Kounic přebudoval tvrz v renesanční zámek. Po r.1718 Tetzlernové přestavěli zámek v barokním stylu. Za Rollsbergů koncem 18. a poč.19.st. získalo průčelí nového zámku dnešní empírový vzhled.
Hlavní obrázek místa
© Luděk Pitter 10/2004
Litultovice-menší trojkřídlý patrový zámek s připojenou dvoupatrovou budovou, která vznikla přestavbou ze starší tvrze. Zámek je ukázkovým příkladem zvládnutí jednoduché klasicistní úpravy. Právě tato jednoduchost dodává zámku s přilehlým parkem kouzlo. Tvrz byla postavena zemany z Litultovic a první zmínka o ní je z roku 1446. Byla podobně jako jiné statky v okolí lénem olomouckého biskupa. Na počátku 16. století získali litultovické léno Stoškové z Kounic, kteří tuto tvrz někdy před polovinou století přestavěli do podoby jednoduché dvoupatrové blokové stavby se dvěma nárožními okrouhlými věžemi. Při stavbě zámku byla tvrz dodatečně renesančně zaklenuta. Ve sklepech jsou klenby valené, v přízemí je dochována klenba renesanční, jejíž hrany lemují pásové štuky. Změna v názorech na bydlení během pouhých padesáti let je pěkně patrná ze stavby renesančního zámku s odhmotněnou nádvorní arkádovou lodžií, která byla provedena do roku 1609 Bítovskými z Bítova. Oblouky arkád, které lemují nádvoří po obou křídlech budovy jsou zdobeny sgrafiti a v přízemí jsou neseny okosenými hranolovými pilíři. V patře zámku jsou použity rovné toskánské sloupky na hranolových postamentech, které spojuje plný parapet. Renesančně zaklenuto bylo snad pouze přízemí. Původní úprava plochých stropů v patře se skrývala pod pozdějšími klasicistními podhledy. Při rekonstrukci zámku v letech 1972-79 došlo k jejímu uvolnění. V době baroka byla nově upravena štuková výzdoba a nová mansardová střecha. Hlavní proměnu zámek prodělal až v na počátku 19. století, kdy dostal sjednocující klasicistní fasádu, která i přes svou střízlivost a jednoduchost působí velkým estetickým a příjemným dojmem. Ten umocňuje průčelí zdoběné jednoosým rizalitem se sloupovým portikem, průběžné římsy a malá vížka v ose průšelí. Arkády bhužel nejsou úplně otevřené, ale kryté sklem.
jps7, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku (M. Plaček), 24.2. 2005

Půdorys místa

Starý a nový zámek - půdorys přízemí.
B.Samek,Umělecké památky Moravy a Slezka 2 J-N, Academia, 1999, str. 394, obr. 175
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Opava  (OP),

Místa v okolí

 Choltice
 Dolní Životice
 Dolní Životice
 Hlavnice
 Mladecko
 Jezdkovice
 Nový Dvůr
 arboretum
 Nový Dvůr
 větrný mlýn
 kostel sv. Vavřince
 Stěbořice
 Štáblovice
 Jakartovice-Deštné
 Slavkov
 Melč
 kostel sv. Anny
 Jakartovice
 Velké Heraltice
 Jánské Koupele
 kostel sv. Michala
 kostel Panny Marie
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Floriána
 Weisshuhnův kanál
 Štemplovec
 Staré Heřminovy
 kostel sv. Martina
 Kerhartice
 Dubová
 Hradec nad Moravicí
 Loděnice
 Kružberk
 Roderichova kaple
 kostel sv. Mikuláše
 Neplachovice
 Medlice
 kaple
 kaple
 Justiční palác
 Vikštejn
 městské koupaliště
 kostel sv. Hedviky
 Holasovice
 Držkovice
 Držkovice
 evangelický kostel
 synagoga
 socha Petra Bezruče
 Slezská univerzita
 Obecní dům
 Obchodní dům Breda
 kostel sv. Alžběty
 větrný mlýn
 Slezské divadlo
 nová radnice
 městské hradby
 Sobkův palác
 Šternek
 Blücherův palác
 Opava
 Sosnová
 Sosnová
 Slezská Harta
 Vítkov
 Filípkův dvůr
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Kříže
 Jakubčovické šance
 Šance
 kostel sv. Trojice
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Markéty
 Raduň
 Vildštejn
 zvonice
 Vartnov
 kostel sv. Mikuláše
 radnice
 fara
 vodní mlýn
 kamenný most
 kaple sv. Kateřiny
 kostel sv. Jiljí
 Bravinné
Základní informace místa
ID místa: 2882
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: není známo
Uveřejněno: 28.2.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama