První zmínku o tvrzi je z r.1446. V r.1579 Jan Stoš z Kounic přebudoval tvrz v renesanční zámek. Po r.1718 Tetzlernové přestavěli zámek v barokním stylu. Za Rollsbergů koncem 18. a poč.19.st. získalo průčelí nového zámku dnešní empírový vzhled.
Hlavní obrázek místa
© Luděk Pitter 10/2004
Litultovice-menší trojkřídlý patrový zámek s připojenou dvoupatrovou budovou, která vznikla přestavbou ze starší tvrze. Zámek je ukázkovým příkladem zvládnutí jednoduché klasicistní úpravy. Právě tato jednoduchost dodává zámku s přilehlým parkem kouzlo. Tvrz byla postavena zemany z Litultovic a první zmínka o ní je z roku 1446. Byla podobně jako jiné statky v okolí lénem olomouckého biskupa. Na počátku 16. století získali litultovické léno Stoškové z Kounic, kteří tuto tvrz někdy před polovinou století přestavěli do podoby jednoduché dvoupatrové blokové stavby se dvěma nárožními okrouhlými věžemi. Při stavbě zámku byla tvrz dodatečně renesančně zaklenuta. Ve sklepech jsou klenby valené, v přízemí je dochována klenba renesanční, jejíž hrany lemují pásové štuky. Změna v názorech na bydlení během pouhých padesáti let je pěkně patrná ze stavby renesančního zámku s odhmotněnou nádvorní arkádovou lodžií, která byla provedena do roku 1609 Bítovskými z Bítova. Oblouky arkád, které lemují nádvoří po obou křídlech budovy jsou zdobeny sgrafiti a v přízemí jsou neseny okosenými hranolovými pilíři. V patře zámku jsou použity rovné toskánské sloupky na hranolových postamentech, které spojuje plný parapet. Renesančně zaklenuto bylo snad pouze přízemí. Původní úprava plochých stropů v patře se skrývala pod pozdějšími klasicistními podhledy. Při rekonstrukci zámku v letech 1972-79 došlo k jejímu uvolnění. V době baroka byla nově upravena štuková výzdoba a nová mansardová střecha. Hlavní proměnu zámek prodělal až v na počátku 19. století, kdy dostal sjednocující klasicistní fasádu, která i přes svou střízlivost a jednoduchost působí velkým estetickým a příjemným dojmem. Ten umocňuje průčelí zdoběné jednoosým rizalitem se sloupovým portikem, průběžné římsy a malá vížka v ose průšelí. Arkády bhužel nejsou úplně otevřené, ale kryté sklem.
jps7, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku (M. Plaček), 24.2. 2005

Půdorys místa

Starý a nový zámek - půdorys přízemí.
B.Samek,Umělecké památky Moravy a Slezka 2 J-N, Academia, 1999, str. 394, obr. 175
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Opava  (OP),

Místa v okolí

 Choltice
 Dolní Životice
 Dolní Životice
 Hlavnice
 Mladecko
 Jezdkovice
 Nový Dvůr
 arboretum
 Nový Dvůr
 větrný mlýn
 Stěbořice
 Štáblovice
 kostel sv. Vavřince
 Jakartovice-Deštné
 Slavkov
 Melč
 kostel sv. Anny
 Jakartovice
 Velké Heraltice
 Jánské Koupele
 kostel sv. Michala
 kostel Panny Marie
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Floriána
 Weisshuhnův kanál
 Štemplovec
 Staré Heřminovy
 kostel sv. Martina
 Dubová
 Kerhartice
 Hradec nad Moravicí
 Loděnice
 Kružberk
 Roderichova kaple
 Neplachovice
 kostel sv. Mikuláše
 Medlice
 kaple
 kaple
 Justiční palác
 Vikštejn
 městské koupaliště
 kostel sv. Hedviky
 Holasovice
 Držkovice
 Držkovice
 evangelický kostel
 synagoga
 socha Petra Bezruče
 Slezská univerzita
 Obecní dům
 větrný mlýn
 Obchodní dům Breda
 kostel sv. Alžběty
 Slezské divadlo
 Šternek
 nová radnice
 městské hradby
 Sobkův palác
 Blücherův palác
 Opava
 Sosnová
 Sosnová
 Slezská Harta
 Vítkov
 Filípkův dvůr
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Kříže
 Jakubčovické šance
 Šance
 kostel sv. Trojice
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Markéty
 Raduň
 Vildštejn
 zvonice
 Vartnov
 kostel sv. Mikuláše
 radnice
 fara
 vodní mlýn
 kamenný most
 kaple sv. Kateřiny
 kostel sv. Jiljí
 Bravinné
Základní informace místa
ID místa: 2882
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: není známo
Uveřejněno: 28.2.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Cestování

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

Jak na Nový rok, tak po celý rok ..... a začínal rok vždy 1. lednem?

Hrady a zámky

Ještě pár hodin a zase budeme o rok starší. Vánoční svátky utekly jako voda a nás čeká loučení. Už brzy se rozloučíme s rokem starým rokem a přivítáme nový. Tato doba je už tradičně spojena s veselím. Bylo tomu tak ale odjakživa?

Jaká je vlastně historie betlémů, které se v této době objevují na veřejných prostranstvích i u nás doma

Zajímavosti

Začalo to ve stísněném prostoru jeskyně, který se stal prvním betlémem a improvizovanou kaplí a kde také proběhla první slavnostní půlnoční mše, kterou odsloužil František z Assisi 24. prosince roku 1223.

Dva základní druhy středověkého záchodu na hradech a dalších stavbách v Česku, Irsku a Británii

Zajímavosti

V tomto článku do toho šlápneme a probereme tematiku středověkých záchodů v Česku, Irsku a Británii. Bude řeč o dvou základních typech středověkých záchodů na hradech a dalších středověkých stavbách, tzv. vnějších a vnitřních záchodech.

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

reklama