klášter dominikánů s kostelem sv. Václava

Dominika částečně dochované fresky (1340). Průčelí je z let 1723–33. Poškozené nástropní a nástěné malby hlavní lodi z let 1733–34 od Ignáce Depeé. Sochařská výzdoba od J.G. Lehnera se nedochovala. Po Josefinských reformách klášter zrušen a roku 1783 ubourán presbytář, 1824 věž. Využitím kostela pro vojenské sklady obilí byl interiér nenávratně poškozen. V roce 2006 byly dokončeny restaurační a konzervační práce intriéru..

1651), až po radikální barokizaci interiérů v 30. letech 18. stol. V roce 1758 byl při velkém požáru města klášter značně poškozen a následně v roce 1786 Josefem II. zrušen. Od roku 1788 byl kostel, po vestavění třípodlažní trámové onstrukce, využíván vojskem jako sklad obilí a mouky. V roce 1824 byla zbořena klášterní fortna, kostelní věž a loretánská kaple. V roce 1851 pak odbořen polygonální závěr presbytáře a nahrazen štítem. V roce 1914 byly zahájeny první restaurátorské práce na freskové výmalbě klenby. Avšak v I. i II. světové válce opět kostel sloužil jako vojenský sklad. Po válce sloužil jako sklad divadelních kulis a následně jako sklad obchodního domu. Pod hrozbou vyjmutí ze seznamu nemovitých kulturních památek a jeho domolicí došlo v letech 1967–74 k rekonstrukci kláštera na Dům umění a kostela na výstavní síň. V roce 1968 se započalo s restaurováním gotických maleb v kapli sv. Dominika (Vladimír Terš) a po statickém zajištění kleneb lodi železobetonovou skořepinou i na barokních freskách kostelní lodi (70.–80. léta). V letech 1999–2001 proběhla rekonstrukce exteriéru kostela (J. Hanuša a A. Řehula) jako pokračování plánu L. Plavce v 70. letech. V letech 2005–2006 pak došlo k rekonstrukci interiéru kostela (M. Hulec, D. Špička a restaurátorka J. Pekárková) formou zakonzervování stávajícího stavu..