
Oktogonální stavba na mohutných základech vystavěných z lomového kamene. Při pozdějších opravách a úpravách se do kamenných zdí vmísily i cihly. Horní část z cihel a s vysokými okny s lomeným obloukem je od spodní kamenné oddělena profilovanou vodorovnou římsou. Do kaple vedou dva vstupy, oba přes nízké portály s bohatým kamenným ostěním. V každém nároží stavby se nachází opěrák. Celý interiér kaple byl v minulosti opatřen načervenalou hladkou omítkou, z níž se však do současné doby dochovaly jen fragmenty.
Kaple byla vystavěna na důležité křižovatce obchodních cest, které spojovaly Opavu s Ratibořským vévodstvím a dalšími obchodními centry na sever od našeho území. První zmínka o kapli je z 9. 9. 1394 v listině, která jako stavitele uvádí opavského knížete Přemka (1377 – 1434) z opavské větve Přemyslovců, který při kapli zřídil nadaci za sebe i své ctihodné předky. Další zmínka o kapli je až z období 30. války, kdy Opavu obsadili Švédové a pro své protestantské obřady požívali právě tuto kapli – odtud přídomek „Švédská“. V letech 1785 – 89 se kaple stala knížecím majetkem. Byla využívána jako skladiště či sýpka. Pro úpravu na sýpku byl interiér rozdělen na další dvě patra. Tímto zásahem byly velmi poškozeny nástěnné malby. Zbytky maleb zcela zničil požár, který kapli zasáhl 16. 2. 1859. V roce 1866 zasáhla okolí Opavy epidemie cholery a jelikož nebylo vhodnějšího prostoru, začalo se pohřbívat kolem kaple. Již dříve se… číst dále