kaple sv. Kříže

Horní část z cihel a s vysokými okny s lomeným obloukem je od spodní kamenné oddělena profilovanou vodorovnou římsou. Do kaple vedou dva vstupy, oba přes nízké portály s bohatým kamenným ostěním. V každém nároží stavby se nachází opěrák. Celý interiér kaple byl v minulosti opatřen načervenalou hladkou omítkou, z níž se však do současné doby dochovaly jen fragmenty.

1394 v listině, která jako stavitele uvádí opavského knížete Přemka (1377 – 1434) z opavské větve Přemyslovců, který při kapli zřídil nadaci za sebe i své ctihodné předky. Další zmínka o kapli je až z období 30. války, kdy Opavu obsadili Švédové a pro své protestantské obřady požívali právě tuto kapli – odtud přídomek „Švédská“. V letech 1785 – 89 se kaple stala knížecím majetkem. Byla využívána jako skladiště či sýpka. Pro úpravu na sýpku byl interiér rozdělen na další dvě patra. Tímto zásahem byly velmi poškozeny nástěnné malby. Zbytky maleb zcela zničil požár, který kapli zasáhl 16. 2. 1859. V roce 1866 zasáhla okolí Opavy epidemie cholery a jelikož nebylo vhodnějšího prostoru, začalo se pohřbívat kolem kaple. Již dříve se v okolí kaple pochovávali sebevrazi. Funkce hřbitova již okolí kaple zůstalo. V létech 18698 – 69 byl z okolí kaple zřízen nový hřbitov a kaple začala plnit funkci hřbitovního svatostánku. Na kapli se postupně začal projevovat zub času, a tak bylo přistoupeno ke generální opravě, kterou inicioval farář J. Pazderka a kaplan A. Gruda s finanční pomocí Anny Beinhauerové z Kateřinek. Složité jednání o opravě kaple, jejím uchování a finančním přispění zemského sněmu začínají roku 1887. V roce 1907 je kaple zakoupena a ihned započato s opravou. Poněvadž hrozilo borcení zdiva, byla nejprve stržena stará střecha i obě patra sýpky. S ohledem na statickou stránku není obnoven strop a původní klenba. Zbytek opravy je však prováděn původními technologiemi a za použití shodného stavebního materiálu. Právě tehdy byly pod starší omítkou nalezeny pozůstatky někdejší nástěnné malby. Jejich posouzením byl pověřen v roce 1911 slavný vídeňský malíř Viertelberger, který renovoval celkem 13 obrazů. Rovněž byly odkryty vodorovné i svislé pásy s těžko čitelným gotickým písmem. Jeden z těchto pásů skrýval datum 1514. Pro zachování klimatu byla prolomena dříve zazděná průduchová okénka. Střecha kaple získala novou břidlicovou krytinu. V roce 1916 je pořízena fotodokumentace interiéru. V roce 1995 byly prováděny restaurátorské práce akademickou malířkou R. Balcarovou. 15. listopadu 1995 byla kaple zařazena na seznam národních kulturních památek a slavnostně předána veřejnosti.