
Kerhartice (Kerhatice, Gerhartice, německy Gersdorf) jsou bývalou, téměř zaniklou, obcí, ležící se na moravské straně historické zemské hranice Moravy a Slezska. Jejich katastrální území je dnes součástí území obce Jakartovice. Obec ležela v údolí potoka přitékajícího od severu do vodní nádrže Kružberk. U silnice je dodnes patrná zeď hřbitova se základy kostela sv. Martina, u nichž je informační cedule. Zbytky ostatních domů pohlcuje les. Podobných opuštěných míst se v okolí nachází více.
V r. 1593 roce byl pořízen zvon, známý z popisu stavby z r. 1777. V té době se jednalo o jednoduchou stavbu s dřevěnou věží a dřevěnou kruchtou v lodi, v níž byl jeden oltář zasvěcený sv. Martinu. V roce 1804 byl na jeho místě postaven kostel nový. Dodnes se dochovala kopie plánu stavitele Borovského z roku 1845, na kterém je vidět půdorys kostela, řešení průčelí a příčný řez budovou. Nový kostel tvořila jedna loď s odsazeným, polygonálně uzavřeným presbytářem. Na epištolní straně byla připojena obdélná sakristie, z níž se vstupovalo do kazatelny. Věž kostela byla vtažena do hmoty stavby a vystupovala pouze mělkým rizalitem, přerušeným mohutnou korunní římsou. Věž byla ukončena střechou v podobě zvonice s lucernou a makovicí. Průčelí bylo hladké, nezdobené a boční stěny prolomila jednoduchá půlkruhová okna. Kostelní loď tvořila dvě pole pruské klenby, nesená na širokých pasech sklenutých do půlkruhu, opřená o mohutné sdružené pilastry. Obec Kerhartice zanikla ve 2. polovině 20. století v důsledku odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce a v důsledku stavby vodní nádrže Kružberk. Opuštěný a zchátralý kostel byl zbořen roku 1985..