Kerhartice, prvně zmiňované v r. 1397, zanikly v důsledku odsunu původního německého obyvatelstva po 2. světové válce a z důvodu výstavby vodní nádrže Kružberk. Dodnes zůstal zchátralý průmyslový objekt, opuštěná budova lihovaru, dva domy, základy kostela a mnoha dalších stavení ukrytých v lese.
Hlavní obrázek místa
Zdivo jednoho z domů
© Luděk Vláčil 10/2019
Kerhartice (Kerhatice, Gerhartice, německy Gersdorf) jsou bývalou, téměř zaniklou, obcí, ležící se na moravské straně historické zemské hranice Moravy a Slezska. Jejich katastrální území je dnes součástí území obce Jakartovice. Ves stávala v údolí potoka přitékajícího od severu do vodní nádrže Kružberk.
Luděk Vláčil - zdroj: https://cs.wikipedia.org a další, 5.1. 2020
historie

První známá písemná zmínka o vsi pochází z roku 1397. Od 16. století se zde uvádí i kostel. V první polovině 20. století měly Kerhartice okolo 300 obyvatel, kteří byli převážně německé národnosti. Obec zanikla v důsledku odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce a v důsledku stavby vodní nádrže Kružberk, probíhající v letech 1948–1955. Pod vodní hladinou zůstalo 28 domů. Později byly z důvodu zřízení prvního pásma hygienické ochrany kružberské přehrady zbořeny i téměř všechny nezatopené budovy a obec zanikla. V horní části zůstal jeden průmyslový objekt, který byl upraven a sloužil jako farma Hořejších Kunčic. Na počátku 21. století byla i tato budova opuštěna a chátrá. Dále zde zůstalo torzo kříže, opuštěná budova bývalého lihovaru a dva domy. V roce 1974 bylo území Kerhartic připojeno k Jakartovicím. U silnice je patrná zeď hřbitova se základy kostela svatého Martina, který byl zbořen…  číst dále

Luděk Vláčil - zdroj: https://cs.wikipedia.org a další, 5.1. 2020

Půdorys místa

1. polovina 19. stol.
© https://archivnimapy.cuzk.cz
Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Opava  (OP), Jakartovice

Místa v okolí

 kostel sv. Martina
 Medlice
 kostel sv. Floriána
 Kružberk
 kostel Panny Marie
 Davidův mlýn
 Šternek
 Vildštejn
 Jánské Koupele
 Halaška
 Jakartovice-Deštné
 kostel sv. Michala
 fara
 radnice
 kamenný most
 vodní mlýn
 kostel sv. Trojice
 kostel sv. Markéty
 Slezská Harta
 kaple sv. Kateřiny
 kostel sv. Mikuláše
 kaple
 kaple
 kostel sv. Jiljí
 Jakartovice
 kostel sv. Vavřince
 Mladecko
 kostel sv. Markéty
 Melč
 Staré Heřminovy
 Litultovice
 kostel sv. Mikuláše
 Dubová
 Velký Roudný
 Polzerova kaple
 větrný mlýn
 Roderichova kaple
 Choltice
 Hlavnice
 Vikštejn
 Vítkov
 Dolní Životice
 Dolní Životice
 Klokočov
 kostel sv. Michala
 Nové Valteřice
 Jezdkovice
 kaple
 Stará Voda
 Františkův Dvůr
 Štáblovice
 kostel sv. Ondřeje
 kostel sv. Vavřince
 arboretum
 Nový Dvůr
 větrný mlýn
 Nový Dvůr
 Weisshuhnův kanál
 Šibenice
 hrobka rodu Bellegarde
 Stěbořice
 Velké Heraltice
 Moravský Beroun
 Slavkov
 kostel sv. Anny
 kamenný most
 větrný mlýn
 Švédská skála
 kostel sv. Vavřince
 Štemplovec
 Bělá
 kaple sv. Alfonse
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Michala
 Malý Rabštýn
 evangelický kostel
 kostel sv. Mikuláše
 Držkovice
Základní informace místa
ID místa: 14457
Typ místa: ostatní
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 6.1.2020
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama