
Středověká lokalita se nachází asi 300 m severně od vsi Błotnica (německy Plottnitz) ležící v polském Slezsku v Dolnoslezském vojvodství, nedaleko státní hranice s Českou republikou. Pozůstatky opevnění naleznete na okraji lesa na pravé straně silnice vedoucí z vesnice Błotnica směrem k vsi Topola. Ze silnice odbočíte na zchátralý dřevěný mostek přes Prosecký potok, za nímž je hned další rozpadající se lávka, která vede přímo na centrální pahorek opevněné lokality.
První archeologický průzkum, prováděný Němci po I. světové válce, připisoval opevnění Slovanům a datoval jej do 10. až 11. století. V té době se ještě měly na místě nacházet nepatrné zbytky rozpadlého kamenného zdiva. Opevnění měl údajně založit polský kníže Boleslav I. Chrabrý (967-1025), aby chránilo průchod přes tzv. Přeseku (Przesieka Śląska), což byl pás neprostupných lesů tvořící přirozenou ochranu proti vpádům z Moravy a Čech. Podrobnější archeologický průzkum byl proveden až v roce 1972. Dnes se vznik lokality klade většinou do konce 13. století, tedy do doby kolonizace této oblasti. Název Blotnitz se poprvé objevuje v roce 1293. Błotnica stejně jako 4 km vzdálený hrad Chałupki byla blízko hranice mezi knížectvími Svídnicko-javorským a Niským. Je pravděpodobné, že obě fortifikace chránily obchodní cesty na obou stranách řeky Nysa Kladska a mohly plnit vojenskou úlohu při územním sporu mezi oběma knížectvími na konci 13 století. Během husitských válek mohlo opevnění sloužit loupeživým rytířům z hradu Chałupki. Není totiž pravděpodobné, že by mohly tak blízko sebe existovat dvě soupeřící skupiny. Pokud tomu tak opravdu bylo, opevnění zaniklo v roce 1443 nebo 1509 - stejně jako Chałupki. Dodnes se zachovaly výrazné terénní náznaky. Ústřední pahorek pokrytý stromy má přibližně tvar obdélníku o velikosti asi 19x14 m. Pahorek obklopuje několik metrů široký vodní příkop, jehož vnější okraj obepíná široký zemní val. Z vnější strany bylo opevnění ještě obklopeno rybníkem. Přístup byl možný pouze z hráze v místech dnešní silnice, kde mohl být most..