opevnění na bývalé Trstenické stezce

Toho léta postupoval zemskou stezkou oddíl švédských žoldnéřů z Moravy směrem do Čech. Po překročení moravské hranice vstoupil do osady Trpín, kterou vydrancoval. Když vojáci pobrali vše, co ve vesnici zbylo (obyvatelé Trpína ležícího na důležité cestě již toho po předešlých rabuňcích asi mnoho neměli), vesnici zapálili a pokračovali v pochodu dál směrem do vnitrozemí. Jaké však bylo jejich překvapení, když se asi po hodině chůze před nimi cesta ztrácela v provizorním opevnění, které bylo ke všemu obsazeno císařskou posádkou. Švédové tyto záseky vzali útokem, ale po kratší šarvátce byli nuceni ustoupit zpět k Trpínu a do Čech pokračovat jinudy. Pole, jenž nese název „krchov“ v blízkosti těchto okopů je prý místem odpočinku padlých v této potyčce. Po třicetileté válce bylo opevnění ponecháno svému osudu a chátralo až do roku 1663. Tehdy se podařilo tureckému vojsku proniknout do Ivančic u Brna a vše nasvědčovalo tomu, že bude pokračovat dál do nitra království. 1. září onoho roku bylo nařízeno, že se má každý pátý a později každý desátý muž z Čech dostavit a v trpínském lese se podílet na opravách starých záseků pro tuhou obranu proti Turkům. O vánocích, kdy byly práce dokončeny a robotníci se rozešli do svých domovů, na zhotovených hradbách zůstaly stráže. Všechny přípravy byly tehdy zbytečné, protože Turci, vzhledem k událostem doma, Moravu opustili.