
Svojanov - německy Swojanow - je městys v okrese Svitavy, zhruba 15 km jihovýchodně od Poličky. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1287 a jeho historie je těsně spjata s hradem, který byl založen na významné obchodní cestě, tzv. Trstěnické. Z nejvýznamnějších pamětihodností je zde již zmíněný hrad Svojanov (dříve zvaný Fürstenberg), shora zmíněný kostel sv. Petra a Pavla, kamenný kříž před farou z roku 1872 a kaple sv. Jana Nepomuckého. V místní části Starý Svojanov stojí kostel sv. Mikuláše a v místní části Předměstí kaple sv. Marie Magdaleny. Autobusové spojení má s Poličkou a se Svitavy. Prochází tudy zelená turistická stezka Via Czechia - Českomoravská; ze Starého Svojanova pak NS Svojanovsko (po cestě stojí kamenná boží muka) až po rozcestník pod hradem; cyklotrasa č. 104.
V roce 2007 dokončena celková rekonstrukce. Jednolodní, s hranolovou věží v západním průčelí a s užším hluboce odsazeným půlkruhově uzavřeným presbytářem; na severní straně sakristie. Všechny části mají zaoblená nároží a jsou členěny lisénami; fasády jsou v kombinaci okrové a bílé. Interiér lodi je plochostropý se štukovým rámem. Presbytář je sklenut dvěma plackami s kruhovými zrcadly uprostřed; na stěnách iluzivní pilastry. Triumfální oblouk je zakončen stlačeným obloukem. Kruchta je dřevěná. Přízemí věže tvoří předsíň a je zaklenuto českou plackou. Sakristie je zaklenuta křížovou hřebínkovou klenbou. Loď je krytá sedlovou taškovou střechou; presbytář pak sedlovou taškovou střechou zakončenou valbou, v hřebeni se sanktusníkem. Věž je krytá cibulovou bání s lucernou, krytá je šindelem. Zařízení: hlavní oltář je empírový s figurálními řezbami; kazatelna z 1. poloviny 18. století s figurálními reliéfy; pískovcová gotická křtitelnice ze 14. století (z původní kaple); velmi kvalitní obraz sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století (vlámský malíř Anton Schoonjans); na kruchtě obrazy Křest v Jordáně a Zavraždění sv. Václava z 18. století; vzácné barokní svícny z roku 1664 s erbem Rašínů a částečně zlacená monstrance, věnovaná hrabětem Zárubou z Hustířan. Památkově chráněný od 3. 5. 1958..