Aueršperk

torzo bergfritu

© Jaroslav Řezáč 2003

Aueršperk vystavěl rod Pernštejnů. Archeologickými nálezy je jeho vznik datován do 2. poloviny 13. století. Byl opuštěn snad ještě před husitskými válkami. Původně se asi jmenoval Bystřice, stejně jako říčka, nad kterou stojí a blízké městečko Bystřice nad Pernštejnem. Z hradu se dodnes dochoval střep válcové věže o síle zdi 3,5 m a průměru skoro 10 m, zbytek zdiva bašty, brány, paláce a hradeb. Dále pak příkopy a valy. Areál hradu je dnes zalesněný a místy porostlý keřovou džunglí.

Z horské planiny, která se prostírá mezi Dvořištěm a Hrdou Vsí (dnes součást Víru) vybíhá táhlý horský hřeben, jehož konec, obtékaný říčkou Bystřičkou, byl zvolen za místo k vybudování hradu. Hřeben byl překopán napříč hlubokým příkopem, který se stáčí kolem celého hradního areálu. Z vybrané hlíny byl navršen mohutný val, jehož vnější stěna zvýšila svým sklonem příkrost strání kopce. Do hradu se přijíždělo z planiny branou, při které stávala vysoká válcová věž. K ní přiléhala obytná budova obdélného půdorysu, za níž stávaly na hřebenu další objekty. Z někdejšího hradu se dochovalo jen torzo válcové věže a zasuté příkopy se zbytky zdiva hradebního opevnění; z ostatních objektů zůstaly nepřehledné zříceniny.

Kdo hrad založil a kdy, nevíme. Lze pouze soudit, že jeho budovateli byli Pernštejnové, kterým patřil okolní kraj; stejné důvody dovolují domněnku, že hrad byl postaven někdy ke konci 13. století. V r. 1325 používá totiž Jimram z Pernštejna také přídomku z Aueršperka. Stejně jako počátky zůstávají nejasné i další dějiny hradu a nelze ani určit, kdy objekt zpustl a proč. R. 1403 se však už připomíná jako pustý. Zdá se, že byl opuštěn, když celé pernštejnské dominium soustředila ve svých rukou jedna větev rodu, sídlící na Pernštejně.

Půdorys místa

Terénní náčrt, Aueršperk - terénní náčrt zbytků hradu
Plaček M: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Libri, 2001, str. 87, obr. 162

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

48 Žďárské vrchy

Cykloturistické mapy, Kartografie

56 Blanensko, Boskovicko

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

141 Žďárské vrchy. Poličsko

142 Svratecko. Boskovická brázda

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

14 Žďárské vrchy. Železné hory

25 Jihlavsko. Třebíčsko

27 Okolí Brna - sever. Moravský kras