Zřícenina hradu z přelomu 13. a 14. století vystavěný na příkaz mocného rodu Pernštejnů. Od roku 1403 uváděn jako pustý.
Hlavní obrázek místa
Aueršperk - pohled na zříceninu od turistické stezky
© Pavel Jarý, 10.08.2009
Nedaleko Bystřice nad Pernštejnem 4 km po modré turistické je možné dojít na místo, kde stával hrad, ze kterého se dochovaly nevelké zbytky věže a terénní nerovnosti.
28.5. 2002
turistické

Aueršperk vystavěl rod Pernštejnů. Archeologickými nálezy je jeho vznik datován do 2. poloviny 13. století. Byl opuštěn snad ještě před husitskými válkami. Původně se asi jmenoval Bystřice, stejně jako říčka, nad kterou stojí a blízké městečko Bystřice nad Pernštejnem. Z hradu se dodnes dochoval střep válcové věže o síle zdi 3,5 m a průměru skoro 10 m, zbytek zdiva bašty, brány, paláce a hradeb. Dále pak příkopy a valy. Areál hradu je dnes zalesněný a místy porostlý keřovou džunglí.

27.3. 2003

popis

Z horské planiny, která se prostírá mezi Dvořištěm a Hrdou Vsí (dnes součást Víru) vybíhá táhlý horský hřeben, jehož konec, obtékaný říčkou Bystřičkou, byl zvolen za místo k vybudování hradu. Hřeben byl překopán napříč hlubokým příkopem, který se stáčí kolem celého hradního areálu. Z vybrané hlíny byl navršen mohutný val, jehož vnější stěna zvýšila svým sklonem příkrost strání kopce. Do hradu se přijíždělo z planiny branou, při které stávala vysoká válcová věž. K ní přiléhala obytná budova obdélného půdorysu, za níž stávaly na hřebenu další objekty. Z někdejšího hradu se dochovalo jen torzo válcové věže a zasuté příkopy se zbytky zdiva hradebního opevnění; z ostatních objektů zůstaly nepřehledné zříceniny.

Hrady, zámky a Tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Jižní morava, 10.9. 2002

historie

Kdo hrad založil a kdy, nevíme. Lze pouze soudit, že jeho budovateli byli Pernštejnové, kterým patřil okolní kraj; stejné důvody dovolují domněnku, že hrad byl postaven někdy ke konci 13. století. V r. 1325 používá totiž Jimram z Pernštejna také přídomku z Aueršperka. Stejně jako počátky zůstávají nejasné i další dějiny hradu a nelze ani určit, kdy objekt zpustl a proč. R. 1403 se však už připomíná jako pustý. Zdá se, že byl opuštěn, když celé pernštejnské dominium soustředila ve svých rukou jedna větev rodu, sídlící na Pernštejně.

Hrady, zámky a Tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Jižní morava, 3.12. 2020

Půdorys místa

Terénní náčrt, Aueršperk - terénní náčrt zbytků hradu
Plaček M: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Libri, 2001, str. 87, obr. 162
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR), Dvořiště

Místa v okolí

 kaple sv. Anny
 Zubštejn
 Pyšolec
 Karasín
 stará radnice
 kostel sv. Vavřince
 štola sv. Trojice
 socha zubra
 Domanínek
 Centrum Eden
 evangelický kostel
 kostel sv. Václava
 Dalečín
 Dalečín
 Rožná
 Lamberg
 kostel sv. Vavřince
 Crhov
 Louka
 kostel sv. Václava
 Trpínský mlýn
 Templ
 Pernštejn
 Skalský dvůr
 Pernštejn
 Dolní Rožínka
 Dolní Rožínka
 radnice
 kostel sv. Václava
 Brtounova chalupa
 Bystré
 Černvír
 krytý trámový most
 Dolní Rožínka
 Hrádek u Kněževsi
 Bukov
 Horní Rozsíčka
 Rozsíčka
 kostel sv. Matouše
 Blažkov
 evangelický kostel
 Síň rodáků
 Christianeum
 radnice
 Mitrov
 hrobka rodu Belcredi
 Jimramov
 Svojanov
 kostel sv. Mikuláše
 Jimramov
 Moravecké Pavlovice
 kostel sv. Jiří
 Strážek
 Mitrov
 kostel sv. Stanislava
 Osiky
 Lhotka u Mirošova
 kostel sv. Jeronýma
 kostel sv. Kateřiny
 Křetín
 kostel sv. Erasma
 Skály
 Bobrová
 Kunštát
 Babylon u Kozárova
 Moravec
 židovský hřbitov
 židovská škola
 synagoga
 mariánský sloup
 Lomnice
 radnice
 Bělá nad Svitavou
 kostel Všech svatých
 Rychvald
 kostel sv. Barbory
 panský dvůr
Základní informace místa
ID místa: 102
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 24.7.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama