
První osídlení v této oblasti se datuje do 16. století. Osídlenci se živili lovem, dřevorubectvím, pálením dřevěného uhlí. Kolem roku 1550 se na nedaleké Jizerce usadilo několik vlašských horníků, kteří zde těžili safíry. Po bitvě na Bílé hoře se stal majitelem této části Jizerských hor Albrecht z Valdštejna. Přesto odlehlé a neobydlené končiny poskytovaly útočiště pronásledovaným protestantům. V 18. století přicházeli do zdejšího kraje němečtí kolonisté - skláři, káceli lesy a proměňovali je v ornou půdu a pastviny. V roce 1828 založil na Jizerce sklář Riedel sklářskou huť, která na počátku 20. století zanikla a ze sklářů se stali dřevaři. Rozlehlá obec Kořenov vznikla až v roce 1960 sloučením obcí Jizerka, Polubný, Příchovice a Rejdice. Místní evangelíci dlouho neměli vlastní svatostánek – scházeli se k pobožnostem u chaty Zvonice. Pastor evangelické obce se proto rozhodl vybudovat kapli. Na její výstavbu vydělal… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.