
Hrad Nístějka byl nejvýše položeným hradem v Pojizeří. Jeho polohu a stavební dispozici zcela předurčoval terén, na němž byl postaven. Pevné základy poskytlo skalní bradlo, klínovitě sevřené tokem Jizery a Vysockým potokem vtékajícím do ní z pravé strany. Ze strany potoka i směrem od Jizery skýtaly naprosto bezpečnou ochranu strmé svahy ostrohu, na severozápadní straně však bylo nutno vstup do předhradí chránit příkopem. Pro větší bezpečnost zde byla postavena i věž, která kryla přístup k příkopu a chránila přechod do přední části hradu. Její zbytky jsou dodnes v terénu patrné. Prostor předhradí býval kdysi obehnán hradbami, které se však nedochovaly stejně jako budovy, jež tu stávaly. Na nejzazším konci ostrohu, který spadá prudce na tři strany do údolí, stával na nepravidelném skalisku hradní palác. Přístup k němu byl možný jen přes další příkop vyhloubený ve skále, který ho odděloval od předchozího skalního útvaru. Z paláce… číst dále
Z hradu Nístějka prý vedly tři tajné chodby: Jedna pod Márinkův kříž ve Vysokém nad Jizerou, druhá do sklepení jedné chalupy středověkého původu ve Sklenařicích a třetí chodba do skal pod hradem.
Hrad byl postaven v 2. pol. 13. stol., jak lze usoudit podle polohy hradní věže (která je zastaralá na to, aby byl hrad postaven r. 1360, kdy je prvně zmiňován, nebo krátce předtím). Hrad má půdorys typický pro valdštejnské hrady. Je patrně stejně starý jako hrad Valdštejn (2. pol. 13. stol.), rodové sídlo Valdštejnů.
neznámo od kdy do r. 1360 byl v majetku Heníka (Hynka) z Valdštejna, r. 1360 je prvně zmiňován v písemných pramenech.
vlastnil hrad Jindřich z Valdštejna, řečený Nístějka.
Roku 1383 koupil hrad opatrovník synů Jana z Ralska Beneš Veselský z Vartemberka, který jej držel do r. 1385.
Po Benešově smrti spravoval hrad Petr Kostecký z Vartemberka, druhý opatrovník synů Jana z Ralska.
vlastnili hrad Václav a Vilém z Vartemberka, synové Jana z Ralska.
majitelem hradu je Jindřich z Vartemberka a Nístějky, bratr Václava a Viléma z Vartemberka.
byl pánem hradu Václav z Jenštejna.
vlastnil hrad Mikuláš z Jenštejna, syn Václava z Jenštejna.
Od roku 1459 byl majitelem hradu Jiří z Poděbrad.
hrad celý vyhořel a od té doby nebyl již nikdy obýván.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.