
Věž (22 m vysoká) se nachází ve východní části historického jádra poblíž jeho severovýchodního nároží ve Vladislavově ulici tam, kde začíná největší vysokomýtský park - Jungmannovy sady, které se táhnou podél hradební zdi, která na věž kdysi navazovala. Původní městská brána sestávala z hlavní věže, střední části v podobě hradby s průjezdem a menší věže. Zachovala se jen hlavní věž. Věž je třípatrová kamenná stavba s malými okénky, zdi z neomítnuté opuky jsou silné 2 m. Do věže se vstupuje portálem, dodatečně proraženým v přízemí věže (původní vchod je v prvním patře). Věž, ve které bývala také zvonice a byt hlásného, mívala 4 patra - poslední patro, na kterém býval dřevěný ochoz, bylo později zbořeno. Ze všech vysokomýtských věží je Choceňská brána nejautentičtější svým vzhledem. Jsou na ní přímo napojeny novější domy, ale citlivě, takže není nikterak zvlášť narušen její ráz.
Choceňská brána (nazývaná také Karaska) byla postavena koncem 13. stol. nebo v 1. pol. 14. stol. (Městské brány v Čechách, UPČ). Doba výstavby brány není zcela přesně známa. Brána se dvěma věžemi byla součástí městského opevnění, které bylo budováno od konce 70. let 13. století do 14. stol. a společně se svými sestrami Pražskou a Litomyšlskou branou střežila vstup do města. Zmiňuje se v letech 1433 – 1435. Stejně jako ostatní památky ve Vysokém Mýtě se nevyhnula několika požárům, které město postihly, ale byla vždy opravena. Od roku 1690 zde bylo městské vězení a sloužila také jako zvonice (pro tyto potřeby byla v 17. stol. věž stavebně upravována). Věž, ve které býval až do počátku 18. století také byt hlásného, mívala 4 patra - poslední patro, na kterém býval dřevěný ochoz, bylo později zbořeno. V období baroka po jednom z požárů získala věž r. 1781 dnešní charakteristickou cibulovitou báň. V pozdějších dobách, hlavně pak v 19.… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.