Miroslav

Prohlídka je vždy s průvodcem a trvá cca 70 minut. Návštěvníci si mohou prohlédnout žalářníkův byt, vězení, soudní síň se sklípkovou klenbou a dozví se mnoho zajímavých informací o historii celého zámku. V prvním patře jsou umístěny výstavy, které se během roku můžou měnit. Miroslavský zámek je architektonický unikát postavený na skále. Má velmi nepravidelný tvar a při přestavbách se zde vystřídali všechny stavební styly. Podle pověsti byl zámek vybudován dcerou českého vévody kněžnou Miroslavou roku 912. První písemná zmínka se datuje k roku 1387. Nejstarší částí zámku je střední věžovitá stavba, zřejmě obytná kamenná věž vybudována v románském stylu. Později přebudována v pevný gotický hrad s vodním příkopem. K nejvýraznějším stavebním změnám došlo v 1. pol. 16. století, kdy zámek v podstatě získal dnešní podobu. V průběhu staletí se na miroslavském panství vystřídalo mnoho majitelů. Z dob husitských jsou známi dva, Konrád z Vratišova a Alexandr Skrbený z Doloplaz. V letech 1466-1490 byl majitelem Jiřík z Miroslavi, který vedl o svůj majetek 23 soudních sporů. V roce 1497 se stala majitelkou panství Ludmila z Miroslavi, která ještě stejný rok učinila svého manžela Markvarta z Mírova spolumajitelem. O přestavbu starého gotického hradu v renesanční zámek se zasloužili páni Valečtí z Mírova, kteří ho vlastnili v letech 1497-1569. Roku 1520 zdědil zámek Zikmund Valecký z Mírova, který mu dal zcela nový nádech. Nejcennější dochovanou památkou je sklípková klenba v bývalé soudní síni. Koncem 19. století celý miroslavský majetek koupila cukrovarnická rodina Stummerů, majitelem se stal August svobodný pán Stummer z Tavarnoku. Zámek v roce 1911 zdědila jeho dcera Amalie Crescentie Hardt-Stummer z Tavarnoku. Poslední majitelkou zámku byla baronka Bettyna von Langenhan, která zámek vlastnila až do konce 2. sv. války. Po roce 1945 získal zámek do správy Městský národní výbor, který jej využíval například jako muzeum nebo různá ubytovací zařízení. Od počátku 90.let je zámek majetkem města. Rekonstrukce jihovýchodního křídla probíhala v letech 2014-2015 a podařilo se opravit větší třetinu zámku. Slavnostní otevření proběhlo 18.7.2015 a nyní je pro veřejnost v sezóně otevřen. Vzhledem k rekonstrukci střechy si vyhrazujeme právo na jakékoliv změny. Zahájení sezóny je plánováno na 1.6.2022..

Od konce 15. století do 60. let 16. století vlastnili Miroslav Valečtí z Mírova. Ti přestavěli v první polovině 16. století dosavadní tvrz v renesanční zámek. Je to poschoďová stavba s dvěma nádvořími, s renesančními arkýři na krakorcích a věžovitým hlavním stavením. Uvnitř objektu jsou zajímavé dvě místnosti se sklípkovou klenbou a portál s ojedinělým rámcováním ostění – naturalistickým motivem osekaných kmenů s figurálními reliéfy dvou biřiců. Valečtí z Mírova směnili v r. 1569 miroslavský statek s Hodickými z Hodic z apanství Hostim. V té době patřil ke statku zámek Miroslav, městečka Mitterdorf, Olbramovice, Kubšice, vsi Česká Ves (Pemdorf), Suchohrdly, Lidměřice, Šumice, Damnice a pusté vsi Polekovice, Hlavatice a Újezd. Dnešní město Miroslav vzniklo spojením Mitterdorfu, Pemdorfu a Václavova a snad ještě židovské obce. Celek byl v r. 1533 povýšen na městečko. Pro účast v českém stavovském povstání v l. 1618 – 1620 Hodičtí Miroslav ztratili. V září 1619 zpustošilo Miroslav vojsko císařského generála Dampierra. Za pobělohorských konfiskací získala statek za 30 000 zl. hrabata z Náchoda a držela jej do r. 1661. Náchodští přestavěli renesanční zámek v barokní, i když zevnějšek zůstal bez podstatných změn; jen sály byly vyzdobeny štukami. Kolem zámku byl zřízen park. V l. 1692 – 1784 patřil zámek spolu panstvím premonstrátskému klášteru v Louce u Znojma, který je připojil k panství Loděnice. Náboženský fond provedl v r. 1785 na panství úpravu robotních povinností a prodal zámek spolu s panstvím v r. 1824 za 130 000 zl. rodině lékaře Josefa Hopfera, jíž náležel až do r. 1893; poté jej koupila rodina vídeňských cukrovarníků Stummerů. Od 30. let 20. století až do r. 1945 patřil zámek sestrám Amálii Krescencii a Albertě Stummerovým.