Kynšperk nad Ohří

Hrad Kynšperk nad Ohří

Na kynšperském návrší stávalo původně asi slovanské hradiště, jehož zbytkem je snad mohutný val u starého židovského hřbitova. Archeologický průzkum dosud o této první fázi kynšperského hradu nic neřekl. Dosti podrobně jsou však známé zbytky jeho druhé fáze, kterou lze datovat do koncem 12. nebo začátku 13. století. Souvisela už se vznikem a vývojem města Kynšperka. První nespornou zprávou o městě Kynšperku je jeho zakládací listina z r. 1232. I když se v ní o hradě výslovně nemluví a doksanským premonstrátkám se dává právo vybudovat zde město – nebo spíše poddanskou tržní osadu bez větších městských práv (forum) – přece jenom jeho název (Chunigisperch, Königsberg) dokazuje, že snad vzniklo v sousedství a pod ochranou starší královské pevnosti – hradu. Bez něho by také nemohli poslední Přemyslovci a Jan Lucemburský pomoci českým křížovníkům s červenou hvězdou vyhrát dlouhotrvající úporný boj s valdsaskými cisterciáky o kynšperskou faru. V tomto boji šlo především o posílení autority českého krále na jednom z nejdůležitějších úseků hranic českého státu (Chebsko k němu totiž nesporně patřilo až od r. 1322) a o ovládání významné Královské cesty, spojující západní Evropu přes Cheb s českým vnitrozemím. Právě toto vítězství českých křížovníků a královské moci (1311) bylo nejvhodnější základnou k ovládnutí sousedního Chebska. Kolem Kynšperka a zdejšího královského hradu, doloženého už vlastně první zmínkou o Kynšperku z r. 1188, kde se jmenuje Udalcus de Chinigisperch, a nepřímo i zmíněnou listinou o povýšení na město z r. 1232, vznikl ke konci 13. století podobný systém rytířských lén jako už předtím kolem Lokte (asi 50 vsí). Zpočátku ovládali jejich značnou část falknovští (sokolovští) Nothaftové, potom valdsaští cisterciáci a bavorští Winklerové. Od druhé poloviny 14. století je drželi Leuchtenberkové, v l.…  číst dále