celkový pohled
© Václav Růžek, 08/2013
Komplex budov kláštera a kostela má obdélný půdorys, směrem do náměstí je průčelí kostela s věžemi, na které navazují z obou stran přilehlá křídla kláštera se vstupními portály. Klášter obepíná kostel a nádvoří kolem něho. Nádvoří jsou na severní i jižní straně kostela dělena příčným křídlem na dvě menší. Kostel je postaven na půdorysu latinského kříže. Průčelí je dvouvěžové, patrově dělené, završené štítem, dolní část průčelí se vstupním portálem je členěna pilastry, horní lizénami a nikami se sochami svatých – sv. Václava (1697), sv. Jana Nepomuckého a Neposkvrněného početí Panny Marie. Boční stěny kostela jsou členěny vpadlými poli, nad středem je kopule s lucernou. Kaple a sakristie jsou po stranách presbytáře z vnější strany jednotné, spojené zaoblenou stěnou. Východní stěna presbytáře je členěna pilastry, zakončena štítem. Nad presbytářem je sanktusník. Loď kostela je sklenuta valeně s lunetami a pásy, do lodi jsou… číst dále
Historie kostela a kláštera (proboštství) řádu křižovníků s červenou hvězdou Historie komplexu kostela s klášterem křižovníků s červenou hvězdou, oblíbeného poutního místa, začala ve 14. století. S místem se pojí legenda o zde nalezené zázračné mariánské sošce. Na místě jejího nálezu byla vybudovaná nejprve dřevěná kaple, o kterou se starali křižovníci (od r. 1383 zřízena nadace pro dva kněze). Poté, co byla kaplička vypálena, byl na jejím místě kolem roku 1400 postaven kamenný jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Maří Magdalény. O poutníky, kteří přicházeli do Chlumu, se starali členové řádu křížovníků s červenou hvězdou, kteří u kostela založili osadu (ta se během 15. století rozšířila na městečko, r. 1651 bylo povýšeno na městys). Roku 1429 byl kostel vypálen husity. Po skončení husitských válek byl koncem 15. století kostel opraven a rozšířen ve dvoulodí, dělené třemi mohutnými pilíři, také byla tehdy postavena… číst dále
|
Přihlášení |
