klášter křižovníků s červenou hvězdou s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Maří Magdalény

Nádvoří jsou na severní i jižní straně kostela dělena příčným křídlem na dvě menší. Kostel je postaven na půdorysu latinského kříže. Průčelí je dvouvěžové, patrově dělené, završené štítem, dolní část průčelí se vstupním portálem je členěna pilastry, horní lizénami a nikami se sochami svatých – sv. Václava (1697), sv. Jana Nepomuckého a Neposkvrněného početí Panny Marie. Boční stěny kostela jsou členěny vpadlými poli, nad středem je kopule s lucernou. Kaple a sakristie jsou po stranách presbytáře z vnější strany jednotné, spojené zaoblenou stěnou. Východní stěna presbytáře je členěna pilastry, zakončena štítem. Nad presbytářem je sanktusník. Loď kostela je sklenuta valeně s lunetami a pásy, do lodi jsou otevřené postranní kaple, které jsou vzájemně spojeny, nad kaplemi jsou empory (tribuny), kaple i empory jsou zaklenuty valeně se stýkajícími se lunetami a pásy. Hudební kruchta v západní části lodi je podklenuta valeně s lunetami. Valeně zaklenuta jsou také příčná ramena, presbytář, sakristie na jižní straně (nad ní oratoř) a na protilehlé straně votivní kaple. Všechny lodě jsou zdobeny štukovou výzdobou. Na klenbách kostela jsou nástěnné malby od Jana Jakuba Steinfelse z let 1699–1700, později silně přemalovanými, které byly restaurovány v l. 2009–2011. Na západní straně na loď kostela navazuje samostatná tzv. Milostná kaple, oválná, s krytou sloupovou chodbou po stranách, s arkádami na přízedních pilířích s pilastry, nad chodbou jsou empory, klenuté valeně s lunetami a pásy. Kaple je sklenuta oválnou kupolí s lunetami a štukovou výzdobou, nad portály s reliéfy sv. Alžběty a sv. Zachariáše. Pod klenbou jsou drobné nástěnné malby, v lunetách obrazy s motivy historie poutního místa od V. Wirknera z 20. let 20. století, stěny zdobí sochy svatých na konzolách z konce 18. století. Barevná okna jsou z roku 1877. Oltář kaple je z roku 1730 od J. K. Stülpa a zlatníka M. S. Göpferta, tepané stříbrné ornamentální antipendium (závěs na přední straně oltáře) je z roku 1715, tepané stříbrné rokokové výplně vytvořil J. G. Berger. Na oltáři je gotická milostná socha Panny Marie z konce 13. nebo začátku 14. století, po stranách sochy sv. Jáchyma a sv. Anny od J. K. Stülpa. Hlavní oltář kostela vyrobil roku 1736 J. T. Hermann z Chebu, oltář se sloupovou architekturou je zdoben sochami svatých (sv. Augustýna, sv. Alžběty, sv. Heleny, sv. Karla Boromejského) od bratří Stülpů, s hlavním obrazem Nanebevzetí Panny Marie pravděpodobně od malíře Jana Jiřího Heinsche z období kolem roku 1705, s vysoce ceněným doplňkem, oltářním obrazem z r. 1732 od Elliase Dollhopfa, s představěnou menzou se sochami sv. Zachariáše a Melchisedecha od bratří Stülpů. Ze stejné doby jako hlavní oltář pochází sloupový oltář Panny Marie v severním rameni transeptu od J. T. Hermanna, s gotickou sochou Madony uprostřed (z doby po r. 1400), s reliéfním nástavcem. V severním rameni je také barokní obraz sv. Šebestiána se sv. Rochem z doby před r. 1700. V jižním rameni transeptu je protějškový oltář Bolestné Matky od J. T. Hermanna z roku 1736, s pozdně gotickým sousoším Piety z počátku 16. století. Kazatelna s figurální výzdobou z doby kolem roku 1740 je také dílem J. T. Hermanna, vytvořená dle návrhu E. Dollhopfa, se sochami bratří Stülpů. Loď je zdobena sochami světců na pilířích z 2. poloviny 18. století. V severní boční lodi je pozdně gotický krucifix z doby okolo r. 1500. Pod kruchtou stojí na pilířích sochy sv. Agathy a sv. Apolonie z let 1760–70 od J. Eberla, sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vojtěcha u pilířů pod kruchtou jsou rokokové. Zpovědnice pod kruchtou a v bočních lodích kostela jsou barokní. Křtitelnice má kamennou spodní část (patrně gotickou) a novější vršek. Dveře do kostela jsou zdobeny původními ornamentálními řezbami. Bývalý klášter tvoří kolem kostela ambit, otevřený do dvora arkádami s pilastry na pilířích, v jeho rozích jsou otevřené kaple s lucernami. Ambit je sklenut valeně se stýkajícími se lunetami a pásy. Oltáře v kaplích a sochy andělů na stěnách ambitu vytvořil barokní sochař J. Eberl. Mezi ambitem a budovami proboštství jsou úzké dvory, budovy jsou dvoupatrové, fasády jsou s plochými rizality, s pilastry a štíty, členěné římsami a vpadlými poli. Většina prostor proboštství má stropy na fabionech se štukovou výzdobou, některé jsou sklenuty. Kaple sv. Tří králů v ambitu byla přestavěna z pův. podoby; v barokním oltáři je nový obraz sv. Tří králů. Na východní straně je zahrada (původně hřbitov), která je ukončena na vnější straně členěnou stěnou s dvouramenným schodištěm. Budovy proboštství jsou dnes využity jako depozitář sbírek církevního umění..

Na místě jejího nálezu byla vybudovaná nejprve dřevěná kaple, o kterou se starali křižovníci (od r. 1383 zřízena nadace pro dva kněze). Poté, co byla kaplička vypálena, byl na jejím místě kolem roku 1400 postaven kamenný jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Maří Magdalény. O poutníky, kteří přicházeli do Chlumu, se starali členové řádu křížovníků s červenou hvězdou, kteří u kostela založili osadu (ta se během 15. století rozšířila na městečko, r. 1651 bylo povýšeno na městys). Roku 1429 byl kostel vypálen husity. Po skončení husitských válek byl koncem 15. století kostel opraven a rozšířen ve dvoulodí, dělené třemi mohutnými pilíři, také byla tehdy postavena kaple sv. Tří Králů (obnovena r. 1651). Roku 1644 byla před kostelem postavena zvláštní kaple pro mariánskou sošku, stavba byla postavena na náklady Susanny Frankenburgové. Po třicetileté válce se velmi rozmohly poutě, místo se stalo velice oblíbeným a r. 1688 byla zdejší fara povýšena na proboštství. To dalo podnět k výstavbě nového barokního chrámu a celého areálu. Komplex kostela a kláštera začal být budován v l. 1687–1691, kdy byly postaveny kostelní věže (původní shledány r. 1678 v havarijním stavu, sneseny r. 1686). V l. 1691–1692 byla postavena Milostná kaple, v l. 1692–1702 kostel, v l. 1701–1702 staré proboštství, v l. 1702–1703 nový hřbitov, v l. 1705–1722 a 1725–1728 křížová chodba. Roku 1722 byla vybudována nová škola, v l. 1723–1728 nové proboštství. Původní plán komplexu vypracoval architekt Kryštof Dientzenhofer, druhý plán se změnami je dílem M. Wolfa Leonarda Pränpocka (Braunbocka), který byl polírem pod Dientzenhoferovým vedením a sám stavěl budovu proboštství. Na stavbě oválné kaple a prvním plánu kostela se patrně podílel křižovnický architekt Jan Baptista Mathey. Komplex budov má obdélný půdorys, směrem do náměstí je průčelí kostela s věžemi, na které navazují z obou stran přilehlá křídla kláštera se vstupními portály. Klášter obepíná kostel a nádvoří kolem něho. V l. 17543–54 došlo k výměně kruchty pod vedením stavitele Jana Josefa Lutze. V budově proboštství je umístěn depozitář sbírek církevního umění. Kostel i celý klášterní komplex jsou chráněny jako kulturní památky ČR. V roce 1960 byl z ideologických důvodů změněn název obce na Chlum nad Ohří, r. 1991 se změnil zase zpět. Po dvouleté rekonstrukci kostela a ambitu byl komplex znovu otevřen veřejnosti 7.5.2011 při tradiční "studánkové" pouti..

Anežkou Českou r. 1233 při kostele sv. Haštala v Praze. Na řád povýšil bratrstvo papež Řehoř IX. r. 1237. Hlavní náplní činnosti řádu bylo zakládání a provozování špitálů a působení v duchovní správě. Řeholníci sídlili v komendách (komturiích)..