Zámek přestavěný z hradu. Hrad krnovských vévodů ze 14. st. Od r. 1523 patří braniborským markrabatům, v l. 1531-4 přestavěn na renesanční zámek. V. l. 1622-1945 patří Liechtensteinům, barokní úpravy v 17. st., po požáru r. 1779 opraven klasicistně.
Krnov
Nádvoří
© Ivo Rozehnal 08/2024

Krnovský zámek, či spíše jeho části jsou pronajímány pro prodejní, kulturní a jinou komerční činnost.

28.5. 2002
 2.7 min
Ikona dějiny Krnova
První zmínka o krnovském hradu pochází z roku 1371, kdy jím vévoda Jan I. opavsko-ratibořský jistil splácení svého dluhu Konrádovi olešnickému. Po Janově smrti prodal roku 1384 jeho syn Jan II. Krnovsko Vladislavovi Opolskému, který jej již roku 1390 prodal moravskému markrabímu Joštovi. ...
5.3. 2006, Zany

Jeho vlastnictvím bylo Krnovsko až do jeho smrti, po které jako odumřelé léno spadlo na českého krále Václava IV. Roku 1421 vyměnil král Zikmund s vévodou Ludvíkem břežsko-lehnickým Krnovsko za Trenčín. Ještě téhož roku jej vykoupil Jan II. Opavský. O rok později jej od krále Zikmunda získal jako dědičné léno. Po Janově smrti r. 1437 připadlo Krnovsko jeho synovi Mikuláši V. a krnovský hrad byl určen sídelním hradem jeho údělu. Nebyl jím však dlouho, krátce poté byl v rámci smíru s Václavem II. z hlubčické větve opavských knížat ke Krnovsku zpět připojen hrad Cvilín, na který Mikuláš někdy před rokem 1445 přesídlil. Po Mikulášově smrti r. 1452 dědili jeho nezletilí synové Jan st. a Václav. Když roku 1464 dospěli, připadlo Krnovsko Janovi. Roku 1474 Krnovsko obsadil uherský král Matyáš Korvín a v jeho moci bylo až do jeho smrti r. 1490. Tehdy se zde vlády ujala sestra zemřelého Jana st. kněžna Barbora Osvětimská. Nárok však vznesl a také prosadil král Vladislav II., který Krnovsko považoval za odúmrť po bezdětném Janu st. a roku 1493 jej postoupil Janovi ze Šelmberka, nejvyššímu kancléři českého království. Roku 1523 prodal Jiří ze Šelmberka Krnovsko markraběti Jiřímu z ansbašské větve braniborského markraběcího rodu. Cvilínský hrad již v té době nebyl v dobrém stavu, proto se markrabě Jiří rozhodl starý hrad v Krnově přestavět na výstavnou renesanční rezidenci. Stavba probíhala v letech 1531-34 a bylo na ní vynaloženo 12000 rýnských.zlatých. Po Jiřího smrti r. 1543 po šest desetiletí vládnul v Ansbachu i v Krnově jeho syn Jiří Fridrich. Ten umírá roku 1603 bezdětný a na dědictví vznáší nárok vzdálený příbuzný z hlavní větve rodu braniborský kurfiřt Jáchym Fridrich a především jeho druhý syn Jan Jiří. Císař Rudolf II. však neuznal platnost závěti Jiřího Fridricha a tím rozpoutal dvě desetiletí trvající spory o pána krnovského knížectví. Faktického držení knížectví se ujal Jan Jiří braniborský, známá postava první etapy třicetileté války, do které se v jejím úvodu zapojil na straně českých a moravských stavů. V boji pokračoval i po jejich porážce na Bílé hoře, již roku 1622 však všemi spojenci opuštěný Jan Jiří donucen k útěku do Uher, kde roku 1624 umírá. Zkonfiskované krnovské knížectví koupil hned roku 1622 kníže Karel z Liechtensteina. Hlavním sídlem Liechtensteinů byla Vídeň či nedaleké Valtice, proto do podoby krnovského zámku již nijak výrazně nezasahovali. Nejvýraznější stavební aktivita za dobu jejich vlády přišla po požáru r. 1779, kdy však byly provedeny jen jen nejnutnější opravy. Poslední úpravy přišly po roce 1945, kdy byl zámek po konfiskacích upraven k administrativnímu využití pro Lesní závod Krnov.

5.3. 2006 Zany
 3.2 min
Ikona popis zámku
O podobě gotického sídla v Krnově víme bez archeologického výzkumu jen velmi málo, překryla ji jak renesanční přestavba braniborských markrabat tak barokní opevňovací práce, opravy prováděné po požáru za Liechtensteinů a nedávné utilitární úpravy. Pomoc nelze čekat ani od ikonografických materiálů, nejstarší známé vyobrazení Krnova zachycuje až renesanční zámek. Nevíme ani, kdy byl hrad postaven. ...
5.3. 2006, Zany

S jistotou to bylo před rokem 1371. Krnov samotný je poprvé zmiňován r. 1230, do podoby města se osada rozrostla snad někdy koncem druhé třetiny 13. století. Ani v té době zde zřejmě hrad ještě nestál. Zmiňován není ani roku 1281 při triumfálním návratu vévody Mikuláše z habsburského zajetí, který si oblíbil nad městem stojící hrad Cvilín. Literaturou je vznik hradu s otazníkem zařazován do první poloviny 14. století. Hrad samotný byl postaven v jihovýchodní části města – není jasné, jestli byl zevně přisazen k městským hradbám, či byl postaven uvnitř městského obvodu. Areál hradu a pozdějšího zámku má tvar šestiúhelníka (orientovaného ve směru severozápad – jihovýchod) kolem rozsáhlého nádvoří, jehož středem protéká (dnes skryta v podzemí) mlýnská strouha. Hrad chránila cca 2,3 m silná hradba tvořící dnes z větší části vnější zeď západního křídla, v jehož místě lze předpokládat původní gotický palác. Prostorné nádvoří si zřejmě vyžádala správní funkce hradu, využitelné však bylo i vojensky, na počátku husitských válek zde také byla dislokována početná jízdní posádka. Podobu renesančního sídla již lze zčásti rekonstruovat podle dochovaných staveb a starých vyobrazení. Částečně podsklepené dvoupatrové obdélné západní křídlo bylo přistavěno ke starší obvodové hradbě. Místnosti jsou převážně plochostropé, pouze v přízemí se dochovaly renesanční a raně barokní valené a hřebínkové klenby. Druhé patro bylo požárem r. 1779 natolik poškozeno, že bylo strženo a znovu vystavěno. K západu do příkopu byl před hradbu vysunut schodišťový přístavek zbořený v 19. století, stabilitu zajišťoval opěrný pilíř při severozápadním nároží. Nad jižním nárožím paláce stála osmiboká arkýřová věž snesená mezi lety 1788-1803. Od východu proti městu uzavírá nádvoří renesanční hradba před níž většinou své hmoty předstupují dvě mohutné válcové jednopatrové renesanční věže ve východním a severním nároží. Hradby byly zakončeny arkádovým ochozem. Nejlépe se dochoval úsek mezi západním křídlem a severní věží. Ochoz má zde reprezentativní charakter arkádové galerie nad vstupní bránou s datovaným portálem, omítky z obou stran zdobila částečně dochovaná psaníčková sgrafita. Vstup od východu doplňuje menší okrouhlá věž spojená úzkým krčkem se severní věží, od západu pak obdélný v jádře renesanční objekt purkrabství navazující na západní křídlo. Nejméně ze tří stran vůči městu byl před hradbou vykopán příkop zachycený ještě na vyobrazeních z 18. století. Vnější opevnění na zbývajícím obvodu bylo zničeno při stavbě barokního bastionového okruhu. Za jižním zakončením západního křídla se obvodová hradba mírně zalamuje k východu, v těchto místech byl již za Liechtensteinů postaven lichoběžný krček, který spojuje západní křídlo s patrovým barokním jižním křídlem. To bylo postaveno v místě zčásti zbořené obvodové hradby, a starších drobných staveb, jeho jižní nároží již je vysunuto do bývalého příkopu. Dnešní podoba křídla je výsledkem přestavby po polovině 18. století. Na přelomu 18. a 19. století byl příkop ze strany od města byl zasypán a vně hradby byly přistavěny maštale, kočárovny a dílny. V průběhu 19. a první poloviny 20. století byly v areálu zámku postaveny různé drobné provozní přístavky.

5.3. 2006 Zany

Půdorys místa


Komentáře

Moravskoslezský kraj,  Bruntál  (BR), Krnov

Místa v okolí

 městské hradby
 kostel sv. Martina
 Městská spořitelna
 radnice
 hasičská zbrojnice
 Městské divadlo
 evangelický kostel
 synagoga
 Šelenburk
 Vyhlídka
 kostel sv. Mikuláše
 Kobylí
 Vartnov
 zvonice
 Brantice
 Branice
 Hošťálkovy
 Linhartovy
 Zátor
 Sosnová
 Sosnová
 kostel sv. Jiří
 Sosnová
 Burkvíz
 kostel sv. Tekly
 Hraniční vrch
 Loděnice
 Město Albrechtice
 Holasovice
 hrobka rodu Bellegarde
 Neplachovice
 Slezské Rudoltice
 Velké Heraltice
 Hrozová
 Štemplovec
 Brunerova vila
 Město Albrechtice
 větrný mlýn
 Držkovice
 Držkovice
 Šibenice
 Hynčice
 Eldorado
 Dolní Holčovice
 městské koupaliště
Základní informace místa
ID místa: 837
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní hrad
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 5.8.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama