
Nový kostel je novogotickou jednolodní obdélníkovou stavbou. Střecha kostela je sedlová, presbytář polygonální, sakristie na severní straně kostela je obdélná. Hranolová věž v západním průčelí kostela má zdobný gotizující ústupkový portál. Interiér kostela byl dovybavován postupně. Roku 1660 získal hlavní oltář raně barokní obraz sv. Michaela. Z r. 1603 pocházejí dvě vitrážová heraldická okna, která byla včleněna do novodobých oken. Kolem r. 1768 byly do kostela instalovány nový hlavní oltář a kazatelna a r. 1765 postranní mariánský oltář, který měl bohatou sochařskou figurální výzdobu. Kruchtu podklenutou třemi křížovými klenbami nesou dva pilíře. Pod kruchtou na západní stěně bývaly kdysi dřevěné rokokové polychromované sochy sv. Ondřeje a sv. Václava z poloviny 18. století. Ty byly přemístěny do kostela v Kraslicích. Presbytář je zaklenut křížovou žebrovou a paprsčitou klenbou. Triumfální oblouk je zakončen lomeným obloukem a v pásu… číst dále
První písemná zmínka o kostelu v Oloví je z r. 1524, tedy z doby, kdy se stalo Oloví královským horním městem. Kostel byl ovšem nedostačující, z finančních důvodů se však s jeho přestavbou začalo až r. 1597. Přestavba byla dokončena r. 1603. Původně katolický kostel se za reformace stal luteránským. Evangelickým zůstal do r. 1624, do počátku protireformace v Oloví a až do r. 1650 zůstal bez duchovního. Prvním katolickým farářem se stal člen dominikánského řádu pater Wilsbach a obyvatelé Oloví se vrátili ke katolické víře. Roku 1679 získal kostel novou věž s hodinami. Kostel byl několikrát opravován a r. 1894 se začalo uvažovat o stavbě nového. Roku 1898 byl starý kostel zbourán. Nový kostel stavěl podle plánů pražského architekta Rudolfa Vomáčky sokolovský stavitel Emil Lifka. Základní kámen byl položen r. 1901, v červnu 1902 byl na věž kostela vyzdvižen kříž. Vysvěcení kostela 29. září 1902 se ujal pražský arcibiskup… číst dále