Oloví-kostel
© Nollik 91 08/2020
Původně horní město Oloví (něm. Bleistadt) leží v údolí řeky Svatavy na vedlejší silnici spojující města Sokolov a Kraslice. Má také vlastní nádraží na trati 145 (Sokolov-Zwotental). Městem prochází modrá turistická značka z Jindřichovic do obce Krajková. Od kostela sv. Michaela archanděla v jižní části města vychází žlutá značka k rozhledně Cibulka (viz samostatné heslo). Město má nyní asi 1600 obyvatel.
Oloví založil Štěpán Šlik (1487–1526), přesné datum založení není známo. V Oloví se od jeho vzniku těžilo olovo a v menší míře i stříbro. Po skončení dolování byla koncem 19. století v Oloví založena sklárna. Sklářská výroba pokračuje dodnes.
Nový kostel je novogotickou jednolodní obdélníkovou stavbou. Střecha kostela je sedlová, presbytář polygonální, sakristie na severní straně kostela je obdélná. ...Hranolová věž v západním průčelí kostela má zdobný gotizující ústupkový portál. Interiér kostela byl dovybavován postupně. Roku 1660 získal hlavní oltář raně barokní obraz sv. Michaela. Z r. 1603 pocházejí dvě vitrážová heraldická okna, která byla včleněna do novodobých oken. Kolem r. 1768 byly do kostela instalovány nový hlavní oltář a kazatelna a r. 1765 postranní mariánský oltář, který měl bohatou sochařskou figurální výzdobu. Kruchtu podklenutou třemi křížovými klenbami nesou dva pilíře. Pod kruchtou na západní stěně bývaly kdysi dřevěné rokokové polychromované sochy sv. Ondřeje a sv. Václava z poloviny 18. století. Ty byly přemístěny do kostela v Kraslicích. Presbytář je zaklenut křížovou žebrovou a paprsčitou klenbou. Triumfální oblouk je zakončen lomeným obloukem a v pásu vyzdoben figurálními a dekorativními motivy sokolovského malíře Richarda Krautmanna. Vlevo se nachází sv. Anežka Římská, v ose nad obloukem je vyobrazena Veroničina rouška a vpravo postava Antonína Paduánského. Kruchtu nesou dva pilíře a je podklenutá třemi křížovými klenbami. Většina zařízení kostela je novogotická. Novogotické jsou oltáře Srdce Páně na evangelijní straně a Panny Marie Lurdské na epištolní straně. Obdobně i kazatelna a většina soch světců, například sv. archanděl Michael hlavního oltáře. Umělecky hodnotný je krucifix ve vstupu do lodi. Je to řezaná práce ve dřevě z druhé poloviny 17. století. Kostelní varhany postavil r. 1861 Hermann Salenski, varhanář z Chebu. V jižní opěrné zdi pod kostelem jsou osazeny tři náhrobníky, které pocházejí patrně z původního kostela. Reliéfní písmo, erby i ornamenty podléhají postupně povětrnosti a jsou nečitelné a ztrácejí identifikační znaky. Náhrobníky, zřejmě ze 17. století, náleží rodině Stritzelů, místním významným měšťanům, a Winklerům z Heimfeldu..
První písemná zmínka o kostelu v Oloví je z r. 1524, tedy z doby, kdy se stalo Oloví královským horním městem. Kostel byl ovšem nedostačující, z finančních důvodů se však s jeho přestavbou začalo až r. 1597. Přestavba byla dokončena r. ...1603. Původně katolický kostel se za reformace stal luteránským. Evangelickým zůstal do r. 1624, do počátku protireformace v Oloví a až do r. 1650 zůstal bez duchovního. Prvním katolickým farářem se stal člen dominikánského řádu pater Wilsbach a obyvatelé Oloví se vrátili ke katolické víře. Roku 1679 získal kostel novou věž s hodinami. Kostel byl několikrát opravován a r. 1894 se začalo uvažovat o stavbě nového. Roku 1898 byl starý kostel zbourán. Nový kostel stavěl podle plánů pražského architekta Rudolfa Vomáčky sokolovský stavitel Emil Lifka. Základní kámen byl položen r. 1901, v červnu 1902 byl na věž kostela vyzdvižen kříž. Vysvěcení kostela 29. září 1902 se ujal pražský arcibiskup kardinál Lev Skrbenský z Hřiště. Nová fara byla postavena r. 1909. Elektrické osvětlení a elektrický pohon zvonů získal kostel r. 1923. V r. 2001 se léta neopravovaný kostel ocitnul v havarijním stavu. Již dva roky předtím se zde přestaly konat bohoslužby a kostel byl uzavřen. Následně bylo provedeno nové zastřešení, kostel zůstává nepřístupný a je postupně opravován. Od r. 2000 je kostel zapsán v seznamu kulturních památek ČR..
|
Přihlášení |
