© Luděk Vláčil 06/2017
Z hradu se zachovala vysoká zeď, jež je částí obvodové stěny původní obytné budovy polygonálního půdorysu. Ve zdi jsou druhořadě použité gotické kamenné články ze starší stavby. Ve výši třetího podlaží jsou dodnes zachovány zbytky okenních otvorů a dekorativní konzoly již zříceného arkýřového prevétu (výsernice) . Rozsah vnějšího opevnění a příkopu lze z terénních nerovností pouze předpokládat. Pozůstatky valů a příkopů obepínají centrální objekt a vymezují předhradí oválného půdorysu o rozměrech zhruba 65x90 m, do něhož se vstupovalo od východu.
Dobronivský hrad vznikl pravděpodobně ve druhé polovině 13. století k ochraně středověké cesty prvořadého významu zvané Via magna (Velká cesta), vedoucí z Krupiny do Znojma. První zmínka o hradu Dobroniva pochází z let 1305-1306, kdy jej od Demetera a magistra Donče převzal Matúš Čák Trenčanský (asi 1260–18. 3. 1321). Po jeho smrti v roce 1321 hrad připadl královské komoře. Později patřil králi Zikmundu Lucemburskému (14. 2. 1368 – 9. 12. 1437), od něhož jej získala jeho manželka, královna Barbora Celjská (1390–95? – 11. 7. 1451). Během nepokojů v první polovině 15. století byl hrad patrně značně poškozen, protože v roce 1455 jej nechal Ladislav V. Pohrobek obnovit a přestavět. Vzhledem k důležitosti zůstal v držení krále až do konce středověku. V novověku byl ve vlastnictví několika rodů. Od roku 1614 byl majetkem mocných Eszterházyů, kteří jej obnovili. Z roku 1668 se dochoval popis hradu, podle kterého měl dvě brány,… číst dále
|
Přihlášení |
