By Andrzej Otrębski - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=170652993
Synagoga se nachází v židovské části historické městské čtvrti Kazimierz v Krakově Tu v roce 1335 založil polský král Kazimír III. Veliký jako samostatné město. Od konce 15. století až do druhé světové války byla tato oblast definována výrazným soužitím křesťanské a židovské komunity, přičemž její východní část tvořila uzavřené židovské město, které se stalo jedním z hlavních center židovské kultury, vědy a náboženství v Evropě. Během německé okupace za druhé světové války bylo zdejší židovské obyvatelstvo deportováno do ghetta v sousední čtvrti Podgórze a následně vyhlazeno v koncentračních táborech. V poválečném období čtvrť architektonicky chátrala, avšak po roce 1989 prošla rozsáhlou revitalizací, k níž přispělo i natáčení filmu Schindlerův seznam v jejích kulisách. V současnosti je Kazimierz památkovou zónou zapsanou na Seznamu světového dědictví UNESCOv Krakově, kterou v roce 1335 založil polský král Kazimír III. Veliký jako samostatné město. Od konce 15. století až do druhé světové války byla tato oblast definována výrazným soužitím křesťanské a židovské komunity, přičemž její východní část tvořila uzavřené židovské město, které se stalo jedním z hlavních center židovské kultury, vědy a náboženství v Evropě. Během německé okupace za druhé světové války bylo zdejší židovské obyvatelstvo deportováno do ghetta v sousední čtvrti Podgórze a následně vyhlazeno v koncentračních táborech. V poválečném období čtvrť architektonicky chátrala, avšak po roce 1989 prošla rozsáhlou revitalizací, k níž přispělo i natáčení filmu Schindlerův seznam v jejích kulisách. V současnosti je Kazimierz památkovou zónou zapsanou na Seznamu světového dědictví UNESCO
Jedinečným prvkem řešení této budovy je umístění hlavní modlitební síně do prvního patra. Jedná se o jedinou takto postaveno synagogu v Polsku a nejvyšší synagogu v Krakově. ...Uliční fasáda je strohá, zpevněná mohutnými opěrnými pilíři v rozích. Tři vysoká, půlkruhově zakončená okna v patře zajišťují osvětlení hlavního modlitebního sálu vysokého 10 metrů, zaklenutého valenou klenbou s lunetami. Na východní stěně modlitebního sálu se nachází největší a nejstarší dochovaná renesanční schrána na svitky Tóry (*Aron ha-kodeš*) v Polsku. Její zdobený rám pochází pravděpodobně z konce 16. století, zatímco nástavec byl zhotoven koncem 18. století. Na stěnách jsou zachované fragmenty nástěnných maleb a polychromií ze 17. století s biblickými motivy a hebrejskými texty. Ve vstupu je historická pokladnice s nápisem vybízejícím k milodarům..
Vysoká synagoga v Krakově byla postavena v renesančním slohu v letech 1556–1563. Po Staré synagoze a Synagoze Remu je třetí nejstarší synagogou v čtvrti Kazimierz. Stavba byla situována na jihozápadním okraji tehdejšího židovského ghetta, v bezprostředním sousedství zdi a brány vedoucí do křesťanské části města. ...Financování stavby zajistil bohatý židovský kupec Izrael. Její podoba byla inspirována sefardskými synagogami z benátského ghetta a proto existuje hypotéza, že synagogu postavili sefardští Židé, možná z Řecka nebo Itálie. Byla vzorem pro výstavbu Vysoké synagogy v pražském židovském městě. V průběhu dějin objekt utrpěl značné škody během švédské invaze v 17. století a byl celkem třikrát poškozen požáry. Na počátku 20. století byly provedeny stavební úpravy, které propojily synagogu se sousedním domem, a ve 20. letech bylo přistavěno druhé patro, kde vzniklo malé muzeum s rituálním vybavením. Během druhé světové války, v roce 1939, nacističtí okupanti interiér budovy zcela zdevastovali a veškeré cenné vybavení rozkradli. Po válce budova chátrala, opravena byla v 60. a 70. letech. Od roku 2005 je přístupná veřejnosti. V roce 2008 byla navrácena Židovské náboženské obci v Krakově a v současnosti slouží jako prostor pro výstavy, koncerty a kulturní akce..
